„Pokud moje chatrná paměť sahá, tak jsem v Dobříši nehrál ani s jednou z mých kapel. A ani jsem zde nevystavoval. Je to tedy má premiéra a musím říci, že výstavní prostor v bývalé synagoze je překrásný a velmi inspirativní. Mám radost z toho, jak tam obrazy vyznívají. Během roku je to už moje asi pátá výstava a je zajímavé, jak každý prostor vytváří obrazům nový kontext, jak je každá expozice jiná. Ale teď mě vlastně napadá, že na dobříšské vernisáži mi zazpívala Dáša Součková z mé druhé kapely Lili Marlene s trumpetistou Mírou Barabášem, takže nás tu už část hrála,“ směje se Martin Němec.

Kapelník a autor repertoáru skupin Precedens a Lili Marlene se v Dobříši často stavuje, protože tudy manželka s dcerou projíždějí do nedalekého a velice krásného areálu na koně. „Příští středu 18. dubna se chystám se dvěma kamarády výstavu navštívit. Takže pokud by měl někdo zájem se na něco zeptat, budu kolem 14. hodiny v galerii k dispozici,“ nabízí možnost setkání Martin Němec.

Všestranný umělec Martin Němec absolvoval malířství na Akademii výtvarných umění u profesora Jana Smetany. Je kapelníkem rockové skupiny Precedens, vydal dvě kritikou ceněné knihy povídek (Stodola a Vana s výhledem) a podle jeho scénáře natočil režisér Juraj Herz celovečerní film T.M.A. a Milan Šteindler Perníkovou věž. Vytvořil hudbu k baletu podle hry Františka Langera Periferie pro divadlo F. X. Šaldy v Liberci.

Němcovy fantaskní obrazy jsou zastoupeny v mnoha sbírkách doma i v zahraničí.

V Dobříši představuje průřez svojí tvorbou. K vidění jsou dokonce i obrazy z období studií, ale i několik věcí z letošního roku. „Já nerad bilancuji, ale ono to tak k těm mým nezvaným kulatým narozeninám vychází a domnívám se, že si ty věci vzájemně nepřekážejí. Na koncertech Precedens ve výrazně omlazené sestavě se zpěvačkou Ivou Marešovou také hrajeme úplně nové věci vedle písní z počátků, tehdy ještě s Bárou

Basikovou, a nevadí to. Člověk má nějaký rukopis a ten nesetřese ani kdyby chtěl. A já myslím, že to je dobře,“ vysvětluje Martin Němec.

A co mají jeho obrazy a písničky společného? „Víte, já nerad míchám hudbu a malování dohromady. A už vůbec bych byl nerad vnímán jako malující hudebník a podobně. Když dělám hudbu, jsem muzikantem na sto procent a při malování si rozhodně nebroukám melodie svých písní. Ale samozřejmé je, že v textech a náladách jsou nějaké průsečíky, že ten půdorys je asi obdobný, protože je to projev nějakého světonázoru a ten je neměnný,“ zdůrazňuje umělec.

Protože Martin Němec také ještě hodně píše, tak se občas stane, že vznikne ve stejném období obraz, povídka i píseň na stejné téma. „To se stalo třeba v případě Raněné rytířky, ta opravdu existuje ve všech žánrech té mojí trochu paranoidní tvorby. Kdysi jsem si myslel, že jednoho dne „dospěji“ a vyberu si, jako každý normální člověk, jeden obor, kterému se budu výlučně věnovat. Teď tedy už je jasné, že dospět se nechystám. Ale knížku povídek, desku s Precedens a další obrazy – to naopak chystám,“ uzavírá opět se smíchem Martin Němec.