Příbramský rodák, proslavený zejména portréty a akty, prožil zprvu strmý vzestup popularity, avšak později dlouho čelil uměleckému nepochopení. Současně jde o vykročení k novému konceptu srovnávacích výstav. „Jako první se k Františku Drtikolovi připojuje fotograf Ivan Pinkava,“ připomněl Freiberg. K vidění jsou i běžně nedostupná díla, zapůjčená ze soukromých sbírek.

Jednotnou taneční choreografii všichni společně předvedou 20. května na májových slavnostech. Autorem flashmobu je známý tanečník a choreograf Dominik Vodička.
Roztančíme město? Roztančíme Dobříš! Projekt přináší výzvu na májové slavnosti

I když oba fotografy dělí v datech narození 80 let, mají leccos společného: prostřednictvím ateliérové inscenované fotografie lidských těl, tváří nebo předmětů se vyjadřují k zásadním životním momentům: touze, kráse, sexualitě, spiritualitě, ale i krizi, bolesti či smrti. Zatímco Drtikol pracoval převážně s ženskými modelkami, v Pinkavově tvorbě dominují muži. „Drtikol svůj výtvarný styl opakovaně měnil na základě historických a aktuálních tendencí nebo v souladu se svou osobní proměnou a hledáním (piktorialismus, symbolismus, kubismus, abstrakce). Pinkava inspiraci a citace z duchovních a vizuálních dějin evropské kultury transformuje do vlastního stylu, navazujícího na silnou tradici fotografické moderny,“ shrnul ředitel galerie.

Výstava uspořádanou ke 140. výročí narození fotografa Drtikola.Výstava uspořádanou ke 140. výročí narození fotografa Drtikola.Zdroj: Galerie Františka DrtikolaZ Drtikolových prací vybraných pro výstavu ředitel Freiberg, který je současně jejím kurátorem, připomíná fotografie, olejotisky a bromolejostisky z dvacátých a třicátých let 20. století. „Například Matka Země nebo Akt se schody a vázou; méně známá jsou dvě díla z období Drtikolova působení v Příbrami: Akt s kordem a busta Hlava ženy,“ konstatoval. K představovaným Pinkavovým snímkům uvedl, že těžiště mají ve figurativní tvorbě posledních dvaceti let – přičemž vedle současných barevných prací jsou vystaveny převážně bromostříbrné fotografie. „Vedle opuštěných lidských postav najdeme i osamocené předměty v inscenované prázdnotě fotografického ateliéru,“ zmínil Freiberg.

Pro budoucnost plánuje uspořádat výstavy Františka Drtikola s protagonisty české fotografické avantgardy, dále s režisérem Pavlem Juráčkem nebo se současnými malíři, kteří prostřednictvím umění prezentují osobní spirituální zážitky. K těm patří například Jan Pražan nebo Otto Placht.

Ředitel také zve k prohlídce interaktivního modelu Drtikolova příbramského ateliéru ve virtuální realitě, na jehož přípravě spolupracoval se sochařem a architektem Vojtěchem Radakulanem, laureátem ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2022. V příbramském ateliéru, který měl na Václavském náměstí pod Svatou Horou, Drtikol působil v letech 1907 až 1909. Tehdy se to Příbrami vrátil po studiích v Německu a putováním za zkušenostmi po ateliérech v různých zemích. Kvůli finančním těžkostem však činnost v Příbrami ukončil – a zanedlouho výrazně uspěl, když si otevřel portrétní ateliér ve Vodičkově ulici v Praze; s úspěchem se však věnoval i fotografování pražských zákoutí. Jak vypadal příbramský ateliér, představuje galerie v Měkké aréně v prvním patře.