„V Březnici jsem ještě nevystupovala, ale několikrát jsem zde byla na zámku. Loni v květnu jsem v rámci Hudebního festivalu Antonína Dvořáka hrála v příbramském divadle. Vystoupila jsem společně se souborem Bohemia Luxembourg Trio a na tento koncert vzpomínám moc ráda, obecenstvo bylo nesmírně vstřícné,“ zavzpomínala Kateřina Englichová.

Tato absolventka pražské Konzervatoře mohla díky prestižnímu Fulbrightovu stipendiu studovat na Curtisově Institutu v americké Filadelfii. Dnes patří k výrazným osobnostem české harfové školy a spolupracovala s významnými umělci a soubory. Ať již tuzemskými jako Josef Suk, Pavel Šporcl, Ivan Ženatý, Vilém Veverka, Wihanovo kvarteto nebo Haas Quartet, tak zahraničními, kam patří mimo jiné Mstislav Rostropovič, Eugenie Zukerman, Michael Kofler, Robert Stallman, Gerard Caussé či Cynthia Phelps.
Příbramsko má Kateřina Englichová spojeno především s Antonínem Dvořákem. „Nejen, že se mi jeho hudba líbí, ale ještě k tomu jsem prapravnučka Antonína Liehmanna, což byl první učitel hudby Antonína Dvořáka. Údajně to byl právě on, kdo přemluvil starého pana Dvořáka, aby dal syna na hudbu místo na řezníka,“ připomněla harfenistka.

Ta vystupuje po celé Evropě, Severní Americe, Japonsku, Hongkongu a Novém Zélandu. V roce 1998 hrála i v newyorské Weill Recital Hall v Carnegie Hall. Jako sólistka měla možnost vystupovat ve slavných sálech jako jsou Beethoven Saal v Bonnu, Theatre Atheneé v Paříži, Auditorio de Nacional de la Musica v Madridu či v komorním sále Berlínských filharmoniků.
A jaký byl pro ni loňský rok? „Rok 2008 byl velmi nabitý, hrála jsem po celé Evropě, mimo jiné v Belgii, Lucembursku, Německu nebo Rakousku, navštívila jsem také festival v bosenském Sarajevu. Nahrála jsem společně s klavíristou Ivo Kahánkem a hobojistou Vilémem Veverkou nové CD české avantgardy, které by mělo vyjít v březnu,“ uvedla Kateřina Englichová.

Letos harfenistku čeká opět Německo a Lucembursko, na podzim pravděpodobně USA, v létě pak kurzy v Itálii. Bude ale jezdit i po Čechách, mimo jiné má v plánu Plzeň, Karlovy Vary nebo Jihlavu.

KAREL SOUČEK