Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

OSOBNOSTI: Před 80 lety se narodil Antonín Máša

Příbramsko /OKÉNKO DO HISTORIE/ - Obec Višňovou, vzdálenou 10 km od Příbrami, znají mnozí především z televizního seriálu „Chalupáři", kde ji tvůrci překřtili na Třešňovou. Filmoví milovníci ale ví, že je rodištěm scenáristy a režiséra „nové vlny" 60. let min. stol. Antonína Máši. Přišel zde na svět 22. července 1935 v tehdejším kupeckém domku na návsi.

24.7.2015 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/archiv

V Příbrami vystudoval Vyšší obchodní školu (1954). Byla to nedobrovolná volba, musel vyslyšet otcovo přání. Ale nelitoval toho: poznal tam totiž svou pozdější ženu. Ženu na celý život. Maturitní fotografie Antonína Máši z roku 1954.

Ve studiu pokračoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy aby studoval novinařinu. Tam zjistil, že by raději byl spisovatelem než novinářem. Studium tedy skončil a po krátké novinářské epizodě pokračoval ve studiu na FAMU, která v letácích slibovala, že vyučuje mladé spisovatele. Působením školy se však touha psát rychle proměnila v touhu dělat filmy. Z touhy se po čase stala vášeň. Prvním filmem, ke kterému napsal scénář, bylo Místo v houfu. Už tento film předznamenal celou jeho budoucí tvorbu a svým způsobem i jeho budoucí život, neboť už tato jeho prvotina se nesměla tři čtvrtě roku promítat: ideologicky nevyhovovala. Na rozdíl od svých vrstevníků, kteří se převážně uchylovali k alegoriím, totiž Máša zobrazoval společenské, politické i ekologické nešvary přímo (Bloudění, Ohlédnutí, Skřivánčí ticho, Byli jsme to my?), i když i on uměl jinotajné či snové filmy (Hotel pro cizince). Proto je po roce 1968 mezi prvními vyhozen z Barrandova. Na rozdíl od jiných neemigruje, nenatáčí politické pafilmy, ani – jako dodnes slavní – se neomlouvá za to, co natočil. Odmítá nabídku ke spolupráci s StB. Stálo ho to „jen" 20 let života bez filmu. Jeho záchranou bylo psaní divadelních her (Noční zkouška, Vivisekce).

Po listopadu 1989 je plný naděje a nadšení. Ale zdá se, že ti, co uměli dobře přežít před rokem 1989, se dovedou dobře uplatnit i po něm. Mnohým je Mášova čistá morálka, tvrdohlavost a kritičnost nepříjemná. Divácky podbízivé a komerci podřízené filmy jsou mu cizí. Jeho morálně a ekologicky angažované filmy kritika až na výjimky rozcupuje, přestože ještě dnes, možná víc, než kdy jindy, je jejich apel aktuální. Vzpomeňme jen bezmyšlenkovité asfaltování ulic, chodníků, parkovišť, parků atd. a prospěchářskou angažovanost mocných.

Nepodbízel se divákům ani Oskarům. Nepřebíral ceny ani se neuchyloval k alegoriím. Neemigroval, měl jeden domov, jednu zemi, které dal přednost před vlastním blahobytem. Vyznával ryzí lidské hodnoty a během života je neměnil. Obětoval svoji kariéru čestnému životu, zatímco mnozí obětovali svoji čest životní kariéře. Takový byl Antonín Máša.

Možná toho chtěl ve svých filmech a hrách říci příliš mnoho. Možná příliš povýšil slova nad obraz. Ale určitě byl jedním z mála těch, „kteří dokázali říci o své době to, co jiní neviděli nebo nechtěli vidět" (Jan Žalman).

Tvrdý, chlapský život na vesnici, život bez kompromisů, který nikomu nic nedaruje, ale také nikoho nepodrazí. To bylo i Mášovo bytí. Zemřel 4. října 2001.

„Dodnes na drahého Tondu leckdo vzpomíná jako na úchvatného a vzdělaného společníka, jehož dramaturgická zkušenost by dozajista vylepšila nedodělané polotovary populárních ‚pelíškových' mistránků," říká možná až příliš otevřeně svůj názor kritik a novinář Jan Rejžek.

Ano, leckdo vzpomíná. Je však tragédií tohoto národa, že rozhlasová a televizní vysílání zaplňují jiní „hrdinové" a i pro denní, nejen bulvární tisk, skuteční hrdinové jakoby neexistovali. Je smutné konstatovat, že ti, co měli být zapomenuti minulým režimem, jsou zapomenuti i dnes.

(Zpracováno podle autorových knih „Dvanáct osudů čtyř staletí" a „Antonín Máša, film, divadlo atd.")

Josef Fryš

Autor: Redakce

24.7.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Okresní soutěže: Milín jasně potvrdil první místo

Ilustrační foto

Dobříš nepřekvapila, Sedlčany po dramatu udržely druhé místo

Členové veterán klubu udělali dobrý skutek

Sedlčany /FOTOGALERIE/ – Na letos poslední motoristické a všeobecné burze bylo možné v neděli 15. října v areálu Sedlčanské kotliny objevit užitečné i velmi kuriozní předměty a získat doslova za pár korun například brusle, povijan na miminko, broušené mísy, paroží, staré oprýskané pokličky na hrnce, krejčovskou pannu, součástky ke kolu, motocyklu, automobilu. Burza byla šestá v pořadí a o to více se těšila zájmu kupujících i prodávajících.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Povinné ručení by mělo podražit. Důvod je prostý, už delší dobu nevydělává a pojišťovny na něm navíc tratí. Kdo zdražení pocítí nejvíce a kdy k němu vlastně dojde, vysvětluje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.

Kandidátní listina bez žen? Ve středních Čechách mohou voliči najít jedinou

Střední Čechy – O křesla v Poslanecké sněmovně se ve Středočeském kraji celkem – na všech 26 kandidátních listinách, které nyní voliči nacházejí ve svých poštovních stránkách – uchází 754 kandidátů, jejichž průměrný věk dosahuje 46,4 roku. Z nich je 210 žen (tedy 27,85 procenta). V jejich případě činí průměrný věk 47,1 roku.

Tochovické gólové hody skončily dramatickou penaltovou tečkou

Tochovice – O tomto víkendu zavítal do Tochovic v rámci střetnutí Sport Invest I.A třídy skupiny A tým Komárova. Trenér domácího týmu Ladislav Černý mohl v tomto utkání využít služeb zkušených hráčů z vyšších soutěží a tak se v základní sestavě objevili mimo jiných tak Daniel Huňa nebo Matěj Štochl. Utkání nabídlo strhující průběh, ve kterém se skóre přelévalo z jedné strany na druhou a o výsledku musely nakonec rozhodnout až pokutové kopy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení