Ty nejpracnější byly sestaveny až ze 3500 dílů. Použito bylo různých měřítek 1:160, ale také 1:72 nebo 1:50 a dokonce jeden kuriózní model byl sestaven v poměru 1:10. Jde o Cimrmanovu nejmenší rozhlednu na světě.

Zdeněk Svěrák to prý komentoval slovy, že nejnižší je proto, že ji zakopal ještě deset centimetrů pod zem. I tento recesistický počin se odráží ve sbírce modeláře Hobzíka. Úsměv ale trochu tuhne na rtech například při pohledu na nejdéle fungující americký maják u věznice v Alcatrazu. Najdeme tu známou pevnost Boyard, miniatury majáků z Jižní Koreje, Austrálie, nebo Krále a Královnu majáků stojící blízko sebe v Bretani. Petřínská rozhledna je složena z úctyhodných 850 částí a Hobzík sestrojil její návrh sám. Každého zaujme jiná stavba. Obdivovat obrovskou sbírku mohou zájemci v Sedlčanech do 26. února.V březnu se mají modely přestěhovat blíž k Příbrami. Hobzík se zúčastnil 12. ledna v podvečer vernisáže, před níž nám poskytl rozhovor.

Jak dlouho se svému koníčku věnujete?

O modely jsem se začal zajímat v patnácti letech a vzhledem k tomu, že jsem překročil padesátku, je to už hodně dlouho. Začínal jsem sestavovat nejprve letadla. Otec podobnou zálibu neměl, ale vím, že děda si například sám vyrobil funkční model parního stroje nebo dřevěnou loď.

Proč jste se zaměřil na věže, rozhledny a majáky?

Pokud jde o rozhledny, jsme světová velmoc. S manželkou máme zálibu v turistice a společně jsme rozhleden v České republice navštívili kolem tří set. I když v současné době pracuji v supermarketu, jsem původním povoláním stavař, a tak mám k navrhování a konstrukci staveb blízko. Modelářství je způsob, jak si poznané uchovat nejen v paměti. Miniaturní rozhledny mám ve sbírce pouze z České republiky a ze Slovenska. Majáky jsou tu z celého světa… A mým sběratelským potěšením jsou české majáky. Existují u nás, přestože nemáme k moři blízko.

A kde bychom v Čechách měli majáky konkrétně hledat?

Jediný skutečný maják je v Praze na Střeleckém ostrově – nachází se při vjezdu do přístavu a měří tři metry. Česko má také světovou raritu zapsanou v Guinnessově knize rekordů – maják je vyroben z hlíny a stojí uprostřed plzeňského sídliště. Protože je asi deset metrů vysoký, bylo k výrobě místo hrnčířského kruhu použito nějaké zařízení v automobilce Škoda. Objekt ve Štětí v podobě majáku je ve skutečnosti dětskou prolézačkou. Blízko Radhoště se nachází maják, který byl postaven z bývalé trafostanice, další stavba je v Tachově, na Moravě má firma Kovosteel ve znaku maják a proto ve všech provozovnách stojí také atrapa majáku.

Jaký máte vztah k Sedlčansku a proč jste se rozhodl vystavovat právě zde?

Výstav mám za sebou přibližně osm. Bydlím na Mělnicku, Sedlčansko znám především díky rozhlednám Drahoušek u Osečan, Kuníček u Petrovic, rozhledně na Onom Světě… A jak se návštěvníci přesvědčí, rozšířil jsem před výstavou sbírku o model sedlčanského muzea, protože má na střeše také věžičku. Odtud bude výstava putovat na Vojnu u Příbrami – poprvé se mi povede, že bude přímo na rozhledně. Přes celé léto bych měl sbírku prezentovat v Rakovníku. Před chvílí jsem měl možnost se potkat s Jindrou Hájkem ze Sedlčan, který je fanda do modelů a moji práci sleduje virtuálně a byl také na mých třech výstavách. Takový zájem člověka potěší.

Jak veliká je v současné době vaše sbírka?

Majáků, rozhleden a věží mám celkem 350. Podle tvrzení mého kamaráda ze Švédska, který je majitelem největšího evropského muzeu majáků, jde v případě majáků o třetí největší sbírku v Evropě. Rozhledny nejsou evidovány, ale protože jsem nenašel žádnou informaci o tom, že by je někdo další stavěl, budu mít pravděpodobně největší jejich sbírku na světě. Jsem autorem i většiny návrhů rozhleden. Mám jich kolem 150 a oficiálně jich bylo vydáno patnáct. Lépe se shání majáky, například v Polsku, Americe nebo Německu…

Upozornil byste na nějaký klenot vaší sbírky?

Odpovědět je hodně těžké. Například model rozhledny na Petříně existuje pouze v deseti kusech a protože jsem ho nesehnal, musel jsem si vyrobit vlastní. Mojí pýchou je maják, který byl vydán jako vystřihovánka v roce 1917 a oficiálně existují na světě jen dva. Já jsem získal ve Švédsku kopii. Upozornil bych také například na známou pevnost Boyard, která má na střeše maják nebo na majákové lodě, které mají opravdu zajímavou a tragickou historii.

Máte jako sběratel nějaký nesplněný sen?

Ten zůstává stále stejný – získat vhodný prostor pro svoji sbírku. Bydlím v paneláku v dvoupokojovém bytě, tak mám majáky, věže a rozhledny snad všude. Naštěstí jde o starší zástavbu, kde jsou dost velké sklepní prostory a ještě využívám místnost na mandl. Když nejsou modely na výstavách, jsou uloženy především v bednách.

Máte v rodině nějakého pokračovatele?

Bohužel nemám. Ale protože bych celé dílo stejně nezvládl, existuje parta kolem deseti kamarádů, kteří mi pomohou občas něco slepit. Marie Břeňová