Místo bitevní vřavy a nářku raněných se do okolí nesla hudba různých hudebních žánrů. Na pódiu se střídali učitelé a žáci základní umělecké školy a po dalších místních hudebních formacích nastoupila známá Laura a její tygři a po ohňostroji Jiří Schellinger Memory band. Historii a krutost středověku připomněli šermíři z Corpus Bellatores.

Slavnost zahájil po slavnostních fanfárách starosta Jiří Burian. Připomněl, že ode dne, kdy byly ve městě slavnosti obnoveny, uplynulo již šestadvacet let a jde tedy o ročník sedmadvacátý. „Jejich původ se váže k roku 1420, kdy vůlí, odhodlaností a láskou k městu tehdejších občanů a jejich spojení s lidem z okolních vesnic byla Žižkova vojska před branami města poražena. Bylo to prý tak, že Žižka se roku 1420 rozhodl, že přepadne Sedlčany, protože ty zůstaly mezi okolními městy jediné věrné katolické církvi. Poslal proto posla ke svým spojencům – benešovským měšťanům – s výzvou, aby ve stanovený den poslali k Sedlčanům také svoje vojsko a společně s ním na ně podnikli útok. Posel však zabloudil a místo do Benešova, přišel do Sedlčan. Tam v domnění, že je na správném místě, svoje poselství vyřídil a tím připravenou akci prozradil," oživil starosta pověst o bitvě, která se měla odehrát za ranní rosy a byla proto tak pojmenována.

Popřál všem, aby pokračování slavností Rosa přispělo k navrácení a upevnění šlechetných vlastností lidí celého Sedlčanska. „V zasnění vraťme se alespoň na chvíli do časů, kdy slovo muže bylo nepsaným zákonem, čest rytířská závazkem z nejcennějších a měšťanská hrdost povyšovala morální hodnoty. S úctou a pokorou skloňme se před těmi, kteří tu po staletí žili před námi," vyzval posluchače.

Na programu byla i přehlídka historických vozidel, komentovaná prohlídka fresky do kostela sv. Martina, závod dračích lodí nebo Mejdan pro faunu.

Marie Břeňová