Petr Sůsa má za sebou nesmírně piplavou práci. Rozhodl se totiž, že jeho jubilejní 2500. obraz se bude lišit od ostatních. Jako námět si vybral záhadně usmívající se Monu Lisu – nejslavnější obraz Leonarda da Vinciho. Za materiál zvolil obyčejnou rýži. Pravda, musel ji obarvit. Výsledek nesmírného snažení a hry se statisíci zrnek nám přiblížil v rozhovoru. Kromě jeho nejbližších a spolupracovníků byl Příbramský deník první, komu ho představil.

Pustil byste se do něčeho podobného znovu?

O tom neuvažuji. Skládat zrníčko po zrníčku bylo dost náročné. Spočetl jsem, že je jich tam přibližně 45 tisíc.

Jaké množství to představuje?

Spotřeboval jsem kilo a půl rýže.

Proč právě Mona Lisa?

Protože je to tajemná, záhadná a nejznámější žena.

Viděl jste někdy originál?

V Louvru jsem sice byl a v obrazárně jsem viděl spoustu obrazů, ale protože na Monu Lisu bylo speciální vstupné, koupil jsem tenkrát raději dětem bonbony.

Kdy jste namaloval první olejový obraz?

Bylo to v květnu 1980.

Vyzkoušel jste v průběhu sedmadvacetileté tvorby také jiný materiál než olej a plátno?

Maloval jsem na sklo, dřevo, plech, na zrcadlo, na stěny i na strop. Jako doplňkový materiál jsem použil například piliny, ale tohle byl zcela mimořádný pokus.

Chystáte nějakou výstavu?

Během květnového pochodu Praha-Prčice budu mít výstavu v sále v Prčici.

Bude tam i ten rýžový obraz?

Ještě nevím. Rýže je na desce přilepená tapetovým lepidlem, ale stejně se obávám, že je příliš křehký a mohl by se poškodit.

Je prodejný?

Asi se s ním nerozloučím.

Kam nejdál se vaše obrazy dostaly?

Jsou v šestnácti cizích zemích světa. Nejdále v Japonsku, Austrálii, Americe…

Vlastní je také nějaké známé osobnosti?

Nejvíc mých obrazů určitě má zpěvačka Eva Pilarová – všech pět je s náboženskou tématikou, po jednom obrázku mají například herec Miroslav Donutil, Josef Náhlovský, Vlasta Kahovcová, Václav Postránecký…