Ta v pátek 20. února od 19 hodin vystoupí v D klubu příbramského Divadla Antonína Dvořáka.

Nejen o tomto koncertu jsme si povídali se zpěvačkou a kytaristkou Ikou Kraicovou, která bývá přirovnávána k Haně Hegerové nebo Szidi Tobias.
Už jste v Příbrami či okolí někdy vystupovali?

Máme velkou radost, že můžeme v Příbrami vystoupit. Bude to náš první koncert v tomto městě, a protože rádi poznáváme nová místa a lidi, o to více je to vzrušující. V Čechách hráváme často, nezdráháme se cestovat za koncertními vystoupeními, ať je vzdálenost jakákoli. Jsme kapela, která ráda „novodobě" kočuje a přijíždí na nová místa. Z těchto zážitků a setkání čerpáme energii, která je pro náš život nevyhnutelná, snáze pak překonáváme jeho peripetie. Zároveň je to obohacující, protože cítíme, že naše hudba dělá lidem radost. Rozhovory s lidmi bezprostředně po koncertu, kdy jsou dojmy nejsilnější a emoce nejpravdivější, jsou pro mě hybnou silou.

Máte k tomuto regionu nějaký bližší vztah?

Regiony, to jsou lidé, kteří v nich žijí a kterým přinášíme naše písně. Můj vztah k literatuře a hudbě kultur jiných národů se přetavuje do mé tvorby. Pokud to celé vnikne do srdcí našich posluchačů, pak to vnikne i do regionu, v němž žijí, a já jsem s ním spjatá. Toto propojení je velmi vzácné. Lidé si obvykle myslí, že v dospělosti už nenaváží trvalá přátelství a vazby, jako k tomu spontánně dochází v dětství a dospívání. Ale tak tomu úplně není.

Přehrajete celou novinku V Hlbinách nebo nabídnete spíše průřez tvorbou?

V současné době vystupujeme s koncertním programem, který je průřezem naší tvorby. Písně jsou tematicky rozdělené do tří částí – vlčí písně, cante jondo a kabaretní písničky. Každá část obsahuje písně z naších desek, ale také skladby, které na albech nejsou. Nenahrané písničky chceme živit hraním, dokud je nezakonzervujeme. Program vždy přizpůsobujeme prostředí v němž hrajeme. Festivaly, kluby, divadla – každý prostor si vyžaduje něco jiného.

V Čechách vystupujete často. Je nějaký zásadní rozdíl mezi českým a slovenským publikem?

Zásadní rozdíl mezi českým a slovenským publikem nevnímáme. Ale cítíme, že lidé všeobecně chodí na umělecké akce na Slovensku i v Čechách méně.

Jakou roli hraje improvizace na vašich koncertech?

Zhudebněné básně, které zpívám, mají striktně danou formu a té se samozřejmě držím. Při jejich zpívání není na improvizaci prostor. V některých pasážích zpívám improvizované hatlaniny, které vytvářím přímo na místě. Improvizace více využívají ostatní muzikanti v kapele. Karel Souček