Zapomenutý spisovatel se vrátil

V květnu 1933 zažíval Rožmitál pod Třemšínem velkou slávu. Celé město vzdávalo hold velkému rodáku, celým národem oblíbenému spisovateli Rudolfu Richardu Hofmeisterovi k jeho pětašedesátinám. Oslavné projevy, pamětní deska na domě, turistická stezka, ulice v centru města – všude se skvělo jeho jméno. Následujícího roku náhle zemřel. A s ním jakoby zemřelo i jeho dílo, i když čítá na čtyřicet knih.

Jeho nezasloužený osud se snaží napravit monografie, která teď přichází na knižní trh. Seznamuje čtenáře nejen s jeho zajímavým životem a názory, ale přináší i několik desítek povídek a črt z jeho tvorby, které nebyly nejméně 80 let zveřejněny nebo nebyly publikovány vůbec.

Hofmeister (1868 – 1934) se dal na spisovatelskou dráhu až v padesáti letech, i když už před tím občas zveřejňoval básně a povídky v tisku. Sebe a početnou rodinu ale živil především rukodělnou výrobou rukaviček, řemeslem, kterému se musel proti své vůli vyučit. Rodiče, rožmitálští jircháři, neměli peníze na jeho studia, a tak se musel spokojit se čtyřmi třídami obecné školy, i když po vzdělání tolik toužil.

Nezměrnou pílí, pevnou vůlí a samostudiem po večerech dosáhl vědomostí, kterými mohl zastínit leckterého absolventa univerzity. Přesto se celý život považoval za nedouka, i když jeho největší přítel, spisovatel Karel Matěj Čapek-Chod mu říkával, že přece pro spisovatele neexistuje žádná vysoká škola.

Byl to právě Čapek-Chod, který objevil Hofmeisterův talent a uvedl jej do světa velké literatury. Povídky o vzniku a geologickém vývoji Země, o zákonech přírody a o pračlověku ohromily po první světové válce čtenáře. Takové téma totiž do této doby žádný český spisovatel nenabídl. Život v pravěku, třídílný Pravěk Čech, Eopsyché, Zátoka života a ostatní knihy o pravěku se staly stěžejními díly Hofmeisterovy tvorby. K nim však ještě přidal převyprávěné biblické příběhy o Mojžíšovi, Júdith a dalších mytologických postavách a knihu, na které mu velmi záleželo: dvoudílný román o pohanských Slovanech V kolébce Praslovanstva.

Hofmeister zamýšlel vytvořit velkou epopej dějin Země a lidstva. Velkým obloukem od pravěku až po slovanské kmeny na našem území chtěl vylíčit mnohotvárné dějiny světa. Sám však uznal, že na tak obrovské dílo, které začal až v pokročilém věku, nestačí. Proto hned po pravěkých a biblických tématech přeskočil ke své největší lásce – Praslovanům a jejich pohanství. Už v útlém mládí si vytvořil pevný názor na škodlivost monoteistického náboženství, v němž se celý život utvrzoval. Příkře ve svých dílech odsuzoval především křesťanství a zejména klér, který vzkvétá z nevědomosti věřících. Proto stavěl katolicismus, který byl v jeho povídkách Čechům vnucen mečem a krví, do protikladu k mírumilovnosti pohanů a láskou k vlasti.
Hofmeister ve své tvorbě nezapomínal ani na rodné Podbrdsko, kde kromě čtrnáctiletého pobytu v rukavičkářských dílnách v Praze, strávil celý život a kde i před 80 lety zemřel.

Rožmitál a jeho okolí, stejně jako Březnicko, mu učarovaly. V hlubokých brdských lesích čerpal inspiraci a síly pro svoji tvorbu. Historie i současnost regionu mu skýtala náměty pro povídky, které pilně posílal do celostátních deníků a časopisů. Brdskému kraji věnoval i několik knih. Od jeho skonu neměl Rožmitál ani Březnice většího propagátora než byl on.

Hofmeister měl bujnou fantazii a sám přiznával, že se mu nedaří dát ani polovinu ze svých vidin na papír. Tomu odpovídal i jeho literární sloh. Zejména práce o pravěku psal složitě formulovanými dlouhými větami, které dnešní čtenář těžko vstřebává. Přitom je ale jeho jazyk nádherný, zvláště při hlasitém přednesu. Patrně to byl právě jeho literární projev a také témata, jimž se věnoval, které vedly k tomu, že o jeho knihy v polovině 30. let přestal být zájem.

O pravěku začal jednoduchým líčením a dramatickým dějem psát, i když jen pro mládež, Eduard Štorch, a ostatní náměty v době hospodářské krize a nástupu fašismu přestávaly lidi zajímat. Právě vydávaná monografie a také právě spuštěná webová stránka www.rrhofmeister.cz snad alespoň částečně splatí dluh vůči téměř zapomenutému spisovateli, který nade vše miloval českou vlast a český jazyk a za jediného iniciátora veškerého vývoje na Zemi považoval zákony kosmu.

Jindřich Jirásek: Rudolf Richard Hofmeister – Nezasloužený osud průkopníka literární fantastiky, Double Impact Praha 2014, váz., 341 stran, www.rhofmeister.cz