„Mapuje nejvýznamnější odbojový čin v Evropě v období 2. světové války, kterým byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Připomíná osobnosti, jejichž činy by neměly být zapomenuty," poznamenal ředitel muzea David Hroch s tím, že putovní výstava je součástí kompletního a vzdělávacího projektu pražské Asociace nositelů legionářských tradic (ANLET) „Někomu život, někomu smrt". Přibližuje pozadí, příčiny i důsledky takzvané Operace Anthropoid, kdy v reakci na atentát nacisté zavraždili několik tisíc Čechů a mimo jiné vypálili 10. června 1942 obec Lidice a 24. června 1942 Ležáky.

„Na čtyřiadvaceti panelech je zachycen celý vývoj události," uvedl David Hroch. „Operace Anthropoid" byl krycí název pro parašutistický výsadek vyslaný z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava a atentát měl dokázat, že se národ s německou okupací nesmířil a stojí na straně spojeneckého úsilí.

Na panelech nesmí chybět jméno Jozefa Gabčíka, který s Janem Kubišem, který prodělali výcvik ve Skotsku. Je zde zdokumentována také celá operace, kdy 27. května 1942 bylo zaútočeno na vozidlo protektora Heydricha, kdy v rozhodující chvíli sice selhal Gabčíkův samopal, ale Kubiš hodil na vozidlo nálož z upraveného protitankového granátu. „Výstava je velmi dobře zpracovaná, má velikou vypovídací hodnotu, pokud jde o historické fotografie i text, který napsal historik Jaroslav Čvančara, který se snažil zmapovat osudy statečných lidí. Vždyť okupanty bylo jasně řečeno, že kdo něco o atentátu ví a nepoví, bude odsouzen s celou rodinou k smrti," dodal ředitel.

Expozice dokládá, že msta za smrt protektora pokračovala i po 18. červnu, kdy byli atentátníci dopadeni. Atmosféra strachu v době druhého stanného práva se stupňovala na neúnosnou mez. Zatčení byli z Malé pevnosti Terezín odváženi do Mauthausenu, kde byli povražděni. Člověkem, který pomáhal zabít Heydricha, byl také strýc spisovatele a bývalého knihkupce Vráti Ebra, který má úzký vztah k Sedlčansku. Na výstavě je vzpomenut i jeho strýc Josef Valšík - byl jedním z parašutistů skupiny, která operaci organizovala. Vráťova maminka Františka Sívková měla tři děti a čtvrté (Vráťu) čekala. Němci ji odvezli přímo z pole, kde pracovala. V říjnu 1942 porodila a v lednu 1943 ji v Mauthausenu, stejně jako předtím jejího manžela a otce popravili.

Návštěvníci najdou na putovní výstavě, kterou si mohou prohlédnout až do neděle 12. května, také jméno člověka z regionu. „Na panelu číslo čtyři je fotografie a odkaz na plukovníka Josefa Balabána. Ten má vazbu k Sedlčansku, chodil zde do školy a byl součástí skupiny Balabán – Mašín – Morávek označované Tři králové. Balabán dopaden, zatčen a za svoji odbojovou činnost popraven" doplnil pozvánku do výstavních prostor ředitel Hroch. (mb)