Deníku to sdělila Jana Bryndová zajišťující publicitu výstavy. „Uskuteční se v 17 hodin v galerii ve Sládkovně, pokračovat bude programem v Kounicově zámečku, nynějším sídle památníku,“ upřesnila. S dodatkem, že zazní i dva smyčcové kvartety, jež Dvořák zkomponoval v USA.

Dvě cesty, každá jiná

Výstava přibližuje cestování do zámoří ve druhé polovině 19. století, a to prostřednictvím příběhů dvou velikánů české kultury: hudebního skladatele a literáta. Oba spojoval nejenom vztah k Vysoké, kde Dvořák i Sládek rádi pobývali a tvořili, ale také zážitky z pobytů „za velkou louží“ – i ze samotné cesty. Už jen plavba přes Atlantský oceán představovala něco mimořádného.

To vše doloží autentické předměty.  „Návštěvníci uvidí třeba nedávno objevené Dvořákovy lodní kufry, s nimiž před 130 lety nejspíš do Spojených Států vyrazil, jeho pas, lodní lístek, fotografie i korespondenci,“ upozornila Bryndová, na jak jedinečné exponáty se návštěvníci mohou těšit.

Jestliže cesty do ciziny vnímáme dnes jako samozřejmost, v době Dvořáka a Sládka to bylo něco neobvyklého – a svým způsobem také dobrodružného, připomněl ředitel Dvořákova památníku Vojtěch Poláček. „Výstava srovnává jejich cesty do Spojených států amerických. Dělí je jen asi 25 let. Důvody a okolnosti pobytu obou umělců za oceánem však byly odlišné,“ konstatoval. A připomněl, že zážitky ze zahraničních pobytů bývají podobné i dnes: „Nadšení, údiv, nepochopení, stesk po domovu – s podobnými stavy mysli se musí vypořádat i dnešní světoběžník.“

Opravy dálničního mostu u Staré Huti.
Opravy mostu u Staré Huti: Řidiči mohou používat jen jeden pruh

Památník vystaví mimo jiné Dvořákův dopis, který skladatel zaslal z amerického Spillville správci svého domu na Vysoké. Do Ameriky v roce 1892 cestoval jako mezinárodně respektovaný a oceňovaný umělec na pozvání newyorské konzervatoře, která mu přislíbila na české poměry pohádkový plat: zhruba třicetinásobek částky, kterou mu mohla nabídnout konzervatoř pražská.

Byl tam očekáván jako vážený umělec, vyhlížený nejen hudbymilovnou veřejností, ale i krajanskou komunitou – a pozornost mu věnovala i americká média. Cestoval v doprovodu manželky, dvou dětí a čechoamerického průvodce Josefa Kovaříka. Už překročil padesátku – což se v té době vnímalo málem jako kmetský věk. A dva a půl roku strávených na americké půdě (do jara 1895) patří jak k vrcholům jeho tvorby, tak zcela jistě i Dvořákova mezinárodního věhlasu.

Sládek naproti tomu cestoval do USA již v roce 1868 coby mladý dobrodruh, který tak trochu utíkal z politických, ale možná i osobních důvodů. Vedl tam pestrý život plný cestování a objevování, přičemž se protloukal všelijak; na živobytí si vydělával třeba i jako dělník. Mimo jiné také psal pro různé krajanské noviny či sbíral rostliny pro Museum Království českého – nynější Národní muzeum. „Rádi bychom se blíže věnovali i dopadům Sládkovy cesty na jeho pozdější život. Znalost anglofonní kultury využil později jako učitel angličtiny a také jako autor jedněch z prvních česko-anglických učebnic vůbec. I ty jsou součástí výstavy,“ upozornil ředitel Poláček.

Velikonočně vyzdobená náves v Čenkově.
FOTO: Proslulé figurky ze slámy opět zdobí Čenkov. Tentokrát s motivem Velikonoc

Výstava však současně ukáže, že cesty obou umělců měly i mnoho společných motivů. Jak Sládek, tak Dvořák se třeba setkali s indiány, jejichž kultura je podle Poláčkových slov fascinovala. Ostatně Dvořák už byl od Sládka poučen prostřednictvím jeho překladu Písně o Hiawathovi, rozsáhlé básnické skladby Henryho Wadswortha Longfellowa čerpající z indiánských legend. Dvořák později vážně přemýšlel o tom, že by na tento námět zkomponoval operu. Byť na rozdíl od Sládka nepoznal původní indiánské obyvatele v jejich prostředí, ale spíš jen v podobě „nedivoké“ atrakce pro turisty.

Stejní známí i kontakty

Společná byla pro cesty obou umělců také setkání s českými krajanskými komunitami. Oba v USA navštívili i některé stejné osoby. Byl mezi nimi třeba farář, pedagog a překladatel František Boleslav Zdrůbek, někdejší Sládkův spolužák z pražského akademického gymnázia. Na stejném gymnáziu ostatně se Sládkem a Zdrůbkem studoval i Václav Robert hrabě z Kounic, stavebník a někdejší majitel dnešního památníku – a skladatelův švagr. Právě jeho prostřednictvím se Dvořák se Sládkem spřátelili… Díky Sládkovi, který byl i vášnivým fotografem, se zachovalo i několik snímků Dvořákovy rodiny během pobytů na Vysoké.

Výstava v Památníku Antonína Dvořáka je součástí série expozic o vztahu významných umělců a politiků ze středních Čech k Americe. Expozici o slavných osobnostech, působících mimo jiné právě v regionu Příbramska, a o jejich vztahu ke Spojeným státům chystá i Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše. Během roku představí svou výstavu také Muzeum T. G. Masaryka v Lánech. Trojdílný výstavní cyklus muzeí fungujících jako příspěvkové organizace Středočeského kraje má název Ze srdce Evropy do „amerického snu“.

Hudba a zvuk v parku

- Vedle nové výstavy, na níž se zapůjčením předmětů a odbornou pomocí podílí Památník národního písemnictví, Národní muzeum (České muzeum hudby, Náprstkovo muzeum), Muzeum Josefa Václava Sládka ve Zbirohu, Národní technické muzeum, Oblastní muzeum v Děčíně i potomci Antonína Dvořáka, chystá Památník Antonína Dvořáka i další novinky. Patří k nim projekt rozšířené reality nazvaný Vysoká – říše zvuků. Pomocí mobilní aplikace, jež má fungovat od léta, budou moci návštěvníci objevovat nejrůznější místa v okolí památníku spojená s působením Antonína Dvořáka. Orientuje se především na zvuk: hudbu i mluvené slovo.

- Památník pro návštěvníky chystá také řadu koncertů či divadelních představení – nejen uvnitř budovy, ale v rámci Středočeského kulturního léta i v parku.

- Nový web na adrese www.antonindvorak.cz nabízí mimo jiné virtuální prohlídku památníku či rozsáhlý dvořákovský kvíz.

- Památník se bude dále zabývat i osobností Josefa Václava Sládka. V červenci plánuje koncert, na kterém zazní zhudebněná Sládkova poezie (jeho básnické dílo inspirovalo mimo jiné skladatele Josefa Bohuslava Foerstera nebo Vítězslava Nováka).

Zdroj: ředitel Památníku Antonína Dvořáka Vojtěch Poláček