„Témata snímků lze rozdělit do čtyř větších kategorií. První kolekce přináší trochu jiné pohledy, než jsme zvyklí, na malebnou a polozapomenutou krajinu sedlčanského regionu. V druhé části se objevují portrétní fotografie místních krásek, okolo nichž leckdy chodíme bez povšimnutí, které si však s těmi profesionálními nezadají. Třetí nabízí několik snímků osobností, jež jsou díky médiím známé u nás i v zahraničí. A poslední několik postřehů z předvánoční loňské Bratislavy i pár nejrůznějších momentek, o nichž bychom řekli, že nemohou být z naší současnosti,“ přiblížil výstavu fotograf.

Vladimír Stibor začal své snímky veřejně prezentovat v roce 2015. Od té doby uspořádal již osm samostatných výstav. Kromě Sedlčan si jeho fotografie mohou zájemci prohlédnout také v Praze 8 ve Vítkově ulici, kde současně probíhá výstava s názvem Sakrální stavby Sedlčanska.

„Začal jsem více fotit až v posledních pěti letech. Je to svým způsobem objevování známých i všedních míst, kde žijeme, kudy procházíme, aniž si stačíme leckdy uvědomit jejich nenapodobitelnou krásu i atmosféru. A především fotografování je cesta za světlem, ať chceme nebo nechceme,“ odpověděl Vladimír Stibor na otázku, čím je pro něj fotografování.

Na své pouti za hledáčkem objektivu měl nechvalický fotograf to štěstí potkat se s mistry české současné fotografie. Seznámil se s fotografem Janem Reichem, který pobýval řadu let na chalupě v nedaleké Křemenici. Na čaji v Neoluxoru sedával s pražským umělcem Františkem Dostálem, několikrát spolupracoval s litoměřickým tvůrcem fotografie Stanislavem Ladou, přátelství jej spojilo i s moravským mistrem Jindřichem Štreitem.

Zhruba padesátku fotografií Vladimíra Stibora si mohou zájemci prohlédnout v pracovní dny od 8 do 16 hodin a před každým večerním pořadem.

Karel Souček