Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Shrnutí událostí: Vojenský újezd Brdy 
v kontextu s budoucností Středních Brd

Příbram /VAŠE NÁZORY/ - Kolem rušení Vojenského újezdu Brdy se toho napsalo hodně, zrovna tak záměr armády vyvolal i časté diskuze mezi příznivci i odpůrci rušení újezdu. Jak to vnímá bývalý voják Alexandr Tomeš, jenž pracoval ve Středisku obsluh výcvikových zařízení přímo v Brdech od jeho vzniku až do jeho konce v roce 2012? Další rok se pak podílel na asanaci jako pyrotechnik. Alexandr Tomeš zaslal do redakce svůj názor na tzv. optimalizaci vojenských újezdů.

27.2.2014 2
SDÍLEJ:

BrdyFoto: Karel Hutr

Ministerstvo obrany České republiky představilo v roce 2011 tzv. Bílou knihu, tedy jakýsi návod, jakým se bude armáda v příštích letech ubírat. Vzhledem k neustále se snižujícímu rozpočtu se Bílá kniha také citelně dotkla 5 vojenských újezdů, tedy Libavé, Hradiště, Brd, Boletic a Březiny. Jedná se hlavně o vyjmutí sídelních útvarů s občany v nich žijících, tedy jednoduše zmenšení vojenských újezdů a přiřazení těchto částí k civilním správním celkům, v případě Vojenského újezdu Brdy k jeho úplnému zrušení. Tím by měla AČR ušetřit velké peníze, protože současné území všech vojenských újezdů údajně nepotřebuje, a z toho důvodu je zbytečné udržovat finančně vojenské újezdy v současném rozsahu.

Na první pohled logická úvaha, ovšem jenom na pohled. Pokud by AČR opravdu chtěla ušetřit a zároveň se zbavit civilních občanů žijících na území vojenských újezdů, musela by zrušit nejvíce nákladné a problematické vojenské újezdy, kde žije ze všech vojenských újezdů nejvíce občanů (cca 1500 – 2000). Tedy Libavou, kde navíc jenom nájmy v rámci restitucí dosahují cca 20 – 30 mil. ročně. Nebo vojenský újezd Hradiště, který je typově podobný pro výcvik a který podle důvěryhodné informace byl nakonec určen ke zrušení, aby toto rozhodnutí bylo během několika dní přehodnoceno v neprospěch vojenského újezdu Brdy. Právě na příkladu vojenského újezdu Brdy si ukážeme, že celá optimalizace vojenských újezdů může nakonec skrývat neuvážený a nesmyslný projekt nebo dokonce jednu z posledních velkých privatizací v této republice, která ve skutečnosti bude stát Českou republiku obrovské finanční prostředky.

Vojenský újezd Brdy, rozkládající se na rozloze cca 26 000 ha, je nejstarší vojenský újezd a třetí největší. Vznikl v roce 1927 jako dělostřelecká střelnice a po roce 1949 až do roku 1952 byl rozšířen v podstatě do současné podoby. Po celou dobu to bylo strategické území nejen pro tehdejší československou armádu, ale za druhé sv. války i pro německou armádu, od roku 1968 zde byl v kasárnách Borovno – Míšov dislokován útvar sovětské armády a v nedávné době zde měl být umístěn radar americké armády, respektive americká radarová základna.

Podle návrhu MO byl nakonec vybrán vojenský újezd Brdy pro jeho údajnou malou vojenskou využitelnost, v současné době už asi 2 roky s omezeným výcvikem dle rozkazu bývalého náčelníka GŠ Vlastimila Picka. Dle návrhu dělostřelecká brigáda v kasárnách v Jincích ale zůstane a bude využívat cca 1/5 současného vojenského újezdu jako posádkové cvičiště. Stejně tak zůstane zachováno vojenské zařízení na Reservě a v lokalitě Amerika poblíž Strašic, zůstane také cvičiště pozemních vojsk v lokalitě Bahna poblíž Strašic. Pěchotní střelnice Kolvín bude zřejmě dále využívána, např. Policií ČR. Celé území vojenského újezdu bude katastrálně přičleněno k okolním obcím, území bude rozděleno na dva kraje a na celém území bude vyhlášeno CHKO Brdy. Dle prvotních informací mělo být opuštěné území očištěno od pyrotechnické zátěže a zároveň území zůstane jako oblast důležitá pro obranu státu (ODOS). Zůstane také v jeho majetku a v Brdech budou dále hospodařit Vojenské lesy s.p. divize Hořovice.

Když to tedy shrneme, co se vlastně změní a co to státu přinese? Nezmění se vůbec nic, pouze názvosloví za obrovské peníze a za cenu obrovských komplikací. V první řadě budou mít dělostřelci problém se svým výcvikem, protože ochranná pásma při střelbách z větší ráže budou zasahovat již do civilního území, takže budou ve svém výcviku silně omezeni a budou muset cvičit v jiných vojenských újezdech, což je bude stát nemalé finanční prostředky. Vedle toho je už dnes jisté, že celá koncepce pyrotechnické sanace vojenského újezdu totálně zkrachovala pro její obrovskou nákladnost a technickou nerealizovatelnost, a větší část území nebude v dohledné době min. 20 let očištěna od pyrotechnické zátěže. Vyčistit důkladně do hloubky např. dopadové plochy Tok, Jordán či Padrťsko a jiné zasažené plochy po téměř 90letém výcviku dělostřelců je zcela nemožné. Proto také v tichosti probíhá pouze povrchový sběr munice, který ale dotčené lokality očistí pouze z malé části, a tudíž nic nevyřeší a dá se říci, že se jedná o zbytečné mrhání finančními prostředky. Celá pyrotechnická sanace se zřejmě vyřeší zatlučením cedulí na stromy se zákazem vstupu a tento problém se každým rokem bude zvětšovat. Dále se musí počítat s velkou finanční částkou za nové katastrální členění v řádech desítek milionů a s novou administrativou, která převezme od újezdního úřadu péči o Brdy, a samozřejmě se vznikem CHKO. Jeho zřízení a provoz bude kapitola sama pro sebe.

Relativním otevřením újezdu bude paradoxně zasažena nejvíce turistická veřejnost. Dopadové plochy a jejich širší okolí budou muset být stále uzavřeny, ochranná pásma vodních zdrojů zůstanou samozřejmě v platnosti, a pokud dojde ke vzniku Chráněné krajinné oblasti (CHKO), tak to snad bude mít jedině pozitivní vliv na ochranu lesních plodů proti jejich drancování a potírání nepovolených vjezdů automobilů, které zejména v houbařské sezoně zamořují vojenský újezd za bohulibé nečinnosti úředníků ministerstva obrany.

Nemá také cenu rozebírat spor obou dotčených krajů, do kterých by mělo být území nové území začleněno a které se shodují pouze v tom, že jim ochrana brdské přírody bude nade vše. Jedná se o spor Plzeňského a Středočeského kraje, ale to není v této chvíli podstatné. Stejně tak jako podpora či nepodpora okolních obcí, kterým stejně jde jen o majetek v bláhové vizi, že stát přepíše pozemky podle nových katastrů do jejich majetku. Stejně tak se nemá cenu zabývat názory rádoby ochránců přírody, kteří stejně nikdy nepochopí, že ochrana přírody je nejlepší, když se z ní vyloučí člověk nebo se jeho přítomnost silně omezí, jako je to v případě vojenských újezdů. To ale neznamená, že by se statut vojenského újezdu nedal skloubit s rozumnou měkkou turistikou, ke spokojenosti širší veřejnosti, ale o tom třeba příště.

Důležité je se zamyslet nad celou koncepcí rušení Vojenského újezdu Brdy, nad jejím smyslem. Ministerstvo obrany, které zastupuje na tomto území Českou republiku, neušetří zrušením Vojenského újezdu Brdy vzhledem k výše uvedenému žádné peníze, naopak zatíží svůj rozpočet a rozpočet jiných ministerstev astronomickou částkou v řádu desítek miliard korun pravděpodobně pouze z toho důvodu, aby si sama sobě a státu zkomplikovala život. Tato koncepce nejen že nepřinese Brdům nic dobrého, protože po případném opuštění tohoto území se naplno rozhoří boj o vliv na toto území, což nakonec bude ten pravý důvod pro zrušení vojenského újezdu, ale také přinese obrovské zatížení pro státní pokladnu i do dalekého budoucna. Dá se říci, že je to koncepce postavená na hlavu bez jakékoliv logiky. Bohatě by stačilo se zamyslet nad finanční částkou a smyslem celého záměru a jsme přesvědčeni, že rušení Vojenského újezdu Brdy by muselo být smeteno ze stolu pro naprostou absurditu. Nejlevnější a nejúčinnější variantou v současné době finančních a ekonomických krizí je zachovat současný stav bez vyhlášení CHKO Brdy, protože statut CHKO nesahá statutu vojenského újezdu ani po kolena. Navíc i v tomto režimu se samozřejmě dají ušetřit nemalé finanční prostředky, rezervy by se určitě našly.

Resort ministerstva obrany by se musel smířit s tím, že v rámci Evropy máme o něco větší procento vojenských újezdů, to by se snad dalo přežít.
Vojenský újezd Brdy nakonec „vydělal" na pádu vlády, protože dnes už by celý záměr byl schválen. Je sympatické, že ministr obrany se chce s celým návrhem nejdříve pečlivě seznámit, než ho pošle do poslanecké sněmovny. Zdá se, že je ochoten se nad celým projektem zamyslet, což je oproti předešlé vládě obrovský posun a Brdům to dává určitou naději. Jak to nakonec s vojenským újezdem Brdy dopadne, je ale těžké předjímat, pořád stále platí varianta s jeho zrušením a buďme realisti; tvůrci této koncepce pořád svírají pevně otěže optimalizace. Jenom oni vědí, o kolik se tady jedná, respektive, o co se tady jedná. Pokud nakonec bude Vojenský újezd Brdy zrušen, budou čekat brdskou přírodu komplikované a těžké časy. Alexandr Tomeš

Autor: Redakce

27.2.2014 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jedna z volebních místností v Dobříši byla v areálu Základní školy Dobříš, Lidická
124

OBRAZEM: Na Příbramsku začaly parlamentní volby

Ilustrační foto.
AUTOMIX.CZ
3

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Lepší sedadla a třetí rozměr vrátily diváky do příbramského kina

Příbram – Jeden čas to s kinem vypadalo především kvůli návštěvnosti dost bledě, ale to je nyní už minulostí. Za první pololetí letošního roku byl průměrných počet 102 diváků na každé promítání. Příbramské kino je tak na druhém místě v návštěvnosti ze 188 sledovaných kin z celé republiky. Do těchto statistik se ale nezapočítávají multiplexy.

Papežem vyznamenaný skautský vedoucí navštívil Dobříš

Dobříš /FOTOGALERIE/ - Ve středu 11. října uspořádalo místní skautské středisko v Pastoračním centru sv. Tomáše v Dobříši kulturní podvečer. Na programu bylo promítání dokumentárního filmu o historii českého skautingu Skauti bez lilie.

AKTUALIZOVÁNO

Rozhádaná středočeská koalice se dohodla, že bude jednat dál

Střední Čechy – Jednání za zavřenými dveřmi bylo delší, než se původně očekávalo – a jeho výsledkem se nestalo rázné bouchnutí do stolu, čemuž mohla nasvědčovat silná slova zaznívající na sklonku minulého týdne i ještě tento čtvrtek. Tak se vyvinula páteční schůzka představitelů krizí zachvácené koalice vládnoucí Středočeskému kraji – zástupců ANO, STAN, ODS a Nezávislých Středočechů. Účastníci se shodli, že se u jednacího stolu setkají opět za týden – příští pátek.

Lupič se na místo loupeže nechal dovézt taxíkem

Kamýk nad Vltavou – Netradiční způsob dopravy na místo činu zvolil lupič, který se rozhodl přepadnout poštu v Kamýku nad Vltavou. Na místo činu i z něj se totiž nechal odvézt taxíkem. Nyní už v policejní cele zřejmě přemýšlí nad tím, kde měl jeho plán chybu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení