Alergici tak v důsledku postupného přirozeného zvykání na bakterie všeho druhu byli skupinou nepočetnou a tím pádem společností považovanou za „exoty".

Zato dnes je exotem ten, kdo alergický není. V každé domácnosti „na úrovni" vrčí čistička vzduchu, voda protéká přes filtr, z podlahy voní saponát, který snadno a rychle zamezí kontaminaci ručiček našich lezoucích čisťoučkých batolat. Nádobí úplně čistě umyje myčka. Nesmí se tu kýchat, smrkat, strkat kapesníky do sedačky, jíst z nevydezinfikovaných rukou. Okna ve dne i v noci zůstávají zavřená. Zaprvé proto, že vzduch čistí čistička, zadruhé z důvodu aktivní klimatizace. A protože uživit takovou domácnost je pořádná makačka, není nazbyt času na domácí vaření. Spíž je tudíž plná slaných brambůrků, barevných cukrlat, limonád s umělým cukrem a tak dále. Z laického pohledu nejlepší prostředí pro zrození alergického, „na smrt" zdravého člověka.

To je v kostce „krása" dnešní čisté a přesto špinavé doby plné pouze finančního zájmu a nestoudných snah o ovlivňování a směrování populace tam…vždyť víte.

Ono se teď stále více předhazuje slůvko „dříve". Proč asi? Protože člověku chybí přirozenost. Časy, kdy děti skočily do vody plné sinic a kdejakých svinstev nevarovány a nezastrašovány, popadly krajíc chleba do zapatlaných rukou a pochutnávaly si hlavně na domácí stravě, jsou nenahraditelné. Ten, kdo si alespoň trochu toho selského rozumu zachoval a těší se relativnímu zdraví, jistě horlivě přisvědčí.