Lidstvo se od těch starých dob hodně změnilo. Ochladlo povídání na ulici, což se týká samozřejmě i mne. Kolikrát se s nikým ani zastavit nechci. Znáte to jistě sami. Není čas. Nebo taky chuť vyprávět o sobě nebo poslouchat, jaké si někdo koupí záclony.

Ale…když na to přijde, ráda vystrčím nos, a to právě na nějakou akci na Hořejší Oboře. Mám takový pocit, že tohle místo je jako dělané pro roztomilé trhy jako byly třeba ty hrnčířské. Nikdo tam nechvátal, táta se synkem polehával v trávě, lidi se usmívali a vypydali, že jsou rádi na světě… A já potkala kamarádku a strašně ráda si s ní poklábosila.

Co se týká farmářů a pěstitelů nebo řemeslníků, nebude snad tak těžké je přesvědčit, aby jezdili do Příbrami. Zvlášť, kdyby nemuseli platit za stánky, což by bylo pro ně velikou podporou. Budu se tedy těšit na pohádkový farmářský trh. Vezmu si proutěný košík, ve kterém budou čerstvé kedlubny, salát, třešně a rajčata úplně k sežrání.