Na tomto setkání se starosty podbrdských obcí byli přítomní též zástupci Ministerstva obrany ČR a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Starostové obcí a měst z podbrdského regionu mají nyní možnost říci, zda se spokojí s ochranou na stupni přírodní park (PP) doplněnou o síť maloplošných chráněných území, nebo zda budou usilovat o zřízení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy. Obě varianty mají své výhody i nevýhody. Domnívám se, že odpověď na otázku, zda v Brdech chceme přírodní park, či CHKO, není možné uspěchat. Je důležité pečlivě zvážit všechna pozitiva a negativa. Rozhodnutí totiž podstatným způsobem ovlivní budoucnost podbrdského regionu.

Vyhlášení přírodního parku je jednodušším a rychlejším způsobem zajištění ochrany území. Je plně v kompetenci příslušného kraje. Zároveň jde o levnější variantu. Přitom by statut přírodního parku měl být schopen zajistit ochranu území zejména před necitlivými podnikatelskými záměry nejrůznějších developerů i před nekontrolovaným, masovým rozvojem turistiky. Ovšem stávající síť maloplodých chráněných území zdaleka nepostihuje všechny významné lokality, kterým je nutné zajistit vyšší stupeň ochrany.

Osobně jsem pro variantu CHKO, neboť tento statut zajistí území Brdům vyšší stupeň ochrany zdejší přírody a krajiny. Ovšem ani tato varianta není ve všech směrech nejvýhodnější. Především je nutné se shodnout na rozsahu území, které bude CHKO Brdy zahrnovat. Domnívám se, že nejvhodnější by bylo vyhlásit v první fázi CHKO Brdy v rozsahu současného Vojenského újezdu Brdy. Rozšiřovat území budoucí CHKO Brdy za hranice nynějšího vojenského výcvikového prostoru by přineslo celou řadu problémů, které by mohly v konečném důsledku způsobit, že ochrana území centrálních Brd nebude po odchodu vojáků vůbec zajištěna.

Ani statut CHKO v Brdech ale nevyřeší problémy, na které již delší dobu upozorňuji. Především nesouhlasím s parcelací území a s přičleňováním jednotlivých katastrů k obcím, aniž bychom respektovali hranice kraje. Domnívám se, že je třeba zachovat jednotný katastr území Brd a celistvost území v současném stavu, to je ponechat Brdy ve Středočeském kraji. Jen pokud nedojde k parcelaci a drobení území Brd, máme větší šanci, že zdejší krajina odolá chystanému náporu nejrůznějších podnikatelských skupin.

Rovněž je třeba zachovat současný způsob hospodaření v lesích a to nejlépe prostřednictvím státem zřizované organizace. Domnívám se, že současný model, kdy brdské lesy spravuje státní instituce Vojenské lesy a statky je tím nejoptimálnějším. A měl by být zachován i do budoucna.

Z hlediska ochrany přírody nejcennějších je třeba stanovit plán péče a vyčlenit na jeho financování dostatek prostředků. Zjednodušeně řečeno, je třeba zachovat alespoň v nejvýznamnějších částech Brd tu činnost, díky níž se zde vytvořila jedinečná rostlinná a živočišná společenstva.

Pro obyvatele podbrdských obcí a měst je rovněž životně důležité zajistit na území Brd důslednou ochranu vodních zdrojů.

A v neposlední řadě považuji za nezbytné zajistit bezpečnost návštěvníků Brd poté, co odtud armáda odejde. Není možné umožnit vstup lidem na cílové plochy, kam po desetiletí dopadala nejrůznější munice, aniž by došlo k pyrotechnické očistě území. Tuto očistu musí zajistit a zaplatit stát a to ještě dříve, než z Brd vojáci definitivně odejdou.

Josef Řihák, starosta města Příbram