Přímo uprostřed města na louce Pivovárka totiž budou myslivci čtyři dny masakrovat divoká prasata. Kvůli jejich údajnému přemnožení dostali výjimku, která jim umožňuje lovit divočáky i mimo vyhrazené honitby.

Je to zásadní nezodpovědnost úředníků, kteří výjimku schválili. V zastavěném území nelze nikdy zcela vyloučit, že zbloudilá střela nezasáhne nějakého člověka. Rizika těžkého zranění či dokonce úmrtí jsou velmi vysoká a je jen otázkou času, kdy k podobnému neštěstí opravdu dojde.

Že půjde o vysoce rizikovou akci, připouští i zaměstnanci Městského úřadu v Černošicích, kteří mimořádný odstřel mezi domy povolili. Tříhektarový pás chtějí obehnat páskami a zakázat na něj vstup. Upozornění zaslali i všem sousedům v dosahu několika set metrů. To ale nic neřeší.

Středně výkonná kulovnice, kterou myslivci divočáky zabíjí, má účinný dostřel kolem čtyř kilometrů, přičemž střela je po celou dráhu letu životu nebezpečná. Stejné fatální následky může mít i odražená střela.

Extrémní riziko

Uprostřed obce proto nelze nikdy vytvořit takové podmínky, které by riziko zranění zcela vyloučili. Opravdu stojí pár rozbitých plotů a rozrytých zahrádek za extrémní riziko zastřelení dítěte?

Myslivci v minulosti opakovaně kvůli vlastnímu fatálnímu pochybení zastřelili někoho přímo v honitbě. Například o prázdninách roku 2013 zastřelil na Račicku myslivec Miroslav Kocián devětadvacetiletého trampa, který spal ve slámě na poli. Prý si ho spletl se srnou. Podle soudu v tom hrál roli i alkohol, který pomatenému myslivci koloval v krvi.

O necelý rok dříve zastřelil myslivec svého kolegu při honu u Zašovic na Třebíčsku. To jsou namátkou jen dva případy z celé řady.

Myslivci jsou lidem extrémně nebezpeční i v lese či na polích. Nechci ani pomyslet, co se stane, když jim dovolíme střílet uprostřed města. Kdo bude garantovat, že myslivec nezastřelí někoho také v tomto případě?

Právní odpovědnost

Předpokládám, že úředníci, kteří odstřel schválili, ponesou za případné zranění či úmrtí nejen morální, ale i právní odpovědnost. Zároveň doufám, že už založili speciální fond na odškodnění případných obětí.

Až do loňského roku se mohla divoká prasata střílet jen v druhé polovině roku. Od letošního ledna však platí celoroční povolení k jejich odstřelu, které novelou vyhlášky umožnilo ministerstvo zemědělství. Argumentovalo hlavně tím, že jsou divoká prasata přemnožená a působí stále větší škody na lesních porostech, zemědělských plodinách a pozemcích.

Divočáci se rozmnožují hlavně na jaře a povolit jejich odstřel i v tomto období, považuji za zásadní pochybení nerespektující základní etické normy. Když myslivci zastřelí samici, která má mláďata, tak ta poté pojdou hlady.

Jde o strašlivou smrt, při níž malí divočáci umírají vysílením a hladem i několik dnů. Proto se v civilizovaných zemích na zvířata v době jejich rozmnožování nestřílí.

Trus velkých šelem

Zarážející je i to, že úředníci z Černošic nezvolili jiné řešení, které by škodám páchaným divočáky zabránilo. Proč nehledali cesty, jak prasatům ve vstupu do centra města a na soukromé pozemky zabránit?

U prasat velmi dobře fungují pachové stopy. Trus velkých šelem dokáže prasata spolehlivě odehnat. Kdyby kontaktovali některou ze zoologických zahrad, zcela určitě by jim ho zdarma poskytla. Pokud se obrátí na naši zoo, určitě jim v tom vyjdeme maximálně vstříc.

Čtěte také: V Mníšku pod Brdy budou myslivci lovit divočáky v centru města

Evžen Korec, ředitel Zoo Tábor