Po zvládnutí záchvatu vzteku, který se mě zmocní vždy, když se uhodím nebo na mě něco spadne, desky otevřu.
Moje vysvědčení! Od první třídy základní školypo maturitní.
Okamžitě se mi vybavují vzpomínky na učitelky, průšvihy, chození za školu a hraní přehazované s houbou. Kuriózní poznámky tipu: Kouká na mě skrz pravítko a směje se mi, že jsem zelená. Platonické lásky a první pusy.
Pak přichází druhý stupeň a s ním spojená puberta. Rozbité okno, rozseklé čelo mé spolužačky rýčem při pracovních činnostech a následná třídní důtka.
Prohlížím ještě rukou psané známky a od smíchu mě bolí tváře.
Pochvala za recitační soutěž a jubilejní dvacátá poznámka: S francouzskými berlemi spolužačky a houbou hraje hokej.
Najednou přichází střední škola. Už žádné průšvihy nejsou, snad v prváku vytopená třída, ale to víme všichni, že byla nehoda. Se spolužáky trávím čas i po škole. Vznikají nová přátelství sice ne na život a na smrt, ale na následující čtyři roky určitě.Vše uplynulo tak rychle. Odjezd na hory, druhý ročník, pak třetí. Svatý týden a maturita. Následující dny si pamatuji jen matně.
A pak už jsem žádné vysvědčení nedostala. Jen pracovní smlouvu.
