Mohl byste v úvodu popsat Muay thai? 
Muay thai je thajské bojové umění, také známé jako thai box. Vyvinulo se z bojového umění Muay Boran, které thajští válečníci požívali v boji, když přišli o zbraň. Má více než tisíciletou tradici a jedná se o jeden z nejtvrdších bojových sportů, tzv. „boj osmi končetin“. Osmi z důvodu toho, že se zde používají jak údery pěstmi a kopy, tak i údery koleny a lokty. Jsou zde povoleny také klinče a strhy. Zápas se dělí na tři tříminutová kola a lze ho vyhrát buďto na body, na vzdání soupeře nebo případně také všem známým stylem K.O. Za zmínku také určitě stojí, že Muay Thai bylo nově zařazeno mezi olympijské sporty.

Jak jste se k tomuto sportu dostal?
To je celkem vtipná historka, jelikož kdo mě znal dříve, než jsem začal naplno sportovat, dost dobře ví, že pro mě býval sport spíše sprosté slovo. Jednou jsme ale s kamarády ze srandy boxovali v jedné tělocvičně, přičemž se mi po nějaké době podařilo trefit jednoho z nich na bradu a tím ho poslat k zemi. V tu chvíli jsem ze srandy řekl, že ze mě bude boxer. A já když něco řeknu, tak to tak musí většinou být. Po nějaké době hledání jsem zjistil, že v TJ Sokol Dobříš je oddíl kickboxu, který vedl Jan Váňa starší. Tak jsem tam zavolal a domluvil se, že přijdu na trénink. Tam jsem postupem času začínal objevovat kouzlo Muay Thai, kterému jsem nyní schopen obětovat a přizpůsobit úplně všechno.

Jaké byly vaše začátky?
Těžko říct, ale lehké to pro mě rozhodně nebylo. Do té doby jsem necvičil a přišel jsem na trénink, jako úplný začátečník, mezi pokročilé kluky. Takže ze začátku jsem dostával pořádně do těla a po prvním tréninku jsem to chtěl dokonce vzdát. Teď jsem ale rád, že jsem to nevzdal a vydržel.

Kdy jste absolvoval svůj první zápas?
Prvních pár měsíců jsem ten sport bral jen jako zálibu, ale pak jsem si řekl, proč to nezkusit a nepřipravit se do ringu. Následně jsem se domluvil s Honzou Váňou, zda by to bylo možné a on řekl, že ano. Tak jsem začal více na sobě pracovat a přibližně za rok nebo rok a půl trénování mi oznámil, že budu mít svůj konečně tak vytoužený zápas, který byl tehdy v Brně. Byl to nějaký amatérský pyramidový turnaj pod záštitou ČSFU. Hned v prvním zápase jsem dostal soupeře, který se později stal celkovým vítězem celé akce. Dostal jsem od něj sice nakládačku, ale to mě motivovalo do další práce.

Přejděme teď k tréninkům. Kde momentálně trénujete? 
Trénuji v pražském Xgymu pod Lukášem „Mastou“ Jirkovským. Jsem tam od roku 2014. Do té doby jsem byl na Dobříši, ale pak jsem vyhrál amatérské mistrovství České Republiky C.M.T.A. v Muay Thai  a už jsem neměl v místních podmínkách kam růst. Proto jsem přešel právě do Prahy, do Xgymu, kde jsem znal Honzu Holce a trochu také Mastu. Od té doby jsem tam a musím říct, že už bych rozhodně neměnil. Jak Masta, tak celý kolektiv Xgymu mě přijal a dá se říct, že je to něco, jako má rodina.

Jak široký kolem sebe máte tým, který se o vás stará?
Mým hlavním trenérem je, jak už jsem řekl, Lukáš „Masta“ Jirkovský. K němu bych zařadil i Jana „Kačera“ Holec který mi s tréninkem také pomáhá, když může. Dále je v mém týmu trenér na silovou přípravu Stano Galanda z Jonáš gymu a mám i osobní masérku Nikolu Černou. Samozřejmě tvoří tým také sponzoři, bez kterých by to jinak nešlo.

Jak často trénujete?
Jsem asi trochu fanatik. Tréninkem trávím snad veškerý svůj čas. Když sečtu všechny tréninky, ať už plánované v Xgymu nebo ty soukromé, jde asi o deset tréninků týdně a někdy i více. 

Jak takový trénink vlastně probíhá?
To nejde takhle přesně říct, protože každý trénink je sám o sobě jiný a navíc záleží na tom, o jaký trénink se jedná. Kupříkladu ten boxerský by mohl vypadat takto: Po zahřátí a protažení si nejdříve dáme stínový box před zrcadly. Poté se přejde k pilování techniky a na závěr si zaboucháme do boxerských pytlů. Pak už se jen znovu hezky protáhnout, kvůli lepší regeneraci svalstva.

Sledování výsledků parlamentních voleb ve štábu ANO, 21. října v Praze. Babis
Sečteno: Ve Středočeském kraji vítězí ANO

Liší se nějak klasický trénink od tréninku před zápasem?
Řekl bych, že ani příliš ne. Je to jen v maličkostech, tím že se jen upraví, aby to odpovídalo proporcím mého soupeře. Možná jediný větší rozdíl je v silové přípravě, která se upravuje tím, že se s blížícím se zápasem snižuje váha, kterou zvedám.

Tento sport přináší také různá zranění, jaká jsou ta vaše nejhorší?
Musím zaklepat, že těch vážnějších u mě moc nebylo. Jelikož jde ale o kontaktní sport, zraněním se nelze vyhnout. Měl jsem například protrhlý ušní bubínek, naštípnutý nos, prasklé žebro a asi nejvážnějším zraněním byly potrhané vazy a utržená čéška v koleni.

Důležitá je také životospráva. Jak těžké je pro vás její dodržování?
Jelikož jídlo miluji, tak je to pro mě hodně těžké. Hlavně tedy období diet když se připravuji na zápas. Ale jinak když nejsem zrovna v přípravě tak jím vše. Jen se vyhýbám takové té klasické české kuchyni jakože omáčky, knedlíky. Nebo také smaženému jídlu, to nejím skoro vůbec.

Jaké jsou vaše největší úspěchy? 
Úspěchů zatím bohužel není tolik, kolik bych si představoval, ale vyhrál jsem amatérské mistrovství ČR C.M.T.A. v Muay Thai a také mezinárodní mistrovství Maximus CUP v Muay Thai.

V nedávné době jste se začal věnovat také trénování. Jaké to je? A kolik máte pod sebou lidí?
Mám pod sebou jen několik lidí, kteří chtěli něco změnit a tak se jim snažím pomoci. Pro mě je to radost, protože dělám to, co mě baví.

Nejstarším sedlčanským tenistou je téměř 82letý Zbyněk Jetel.
Překročil osmdesátku, na kurtech bývá od jara do podzimu

Co vás v nejbližší době čeká? A Čeho chcete ještě jako bojovník nebo jako trenér dosáhnout?
Tak momentálně mě čeká 25. listopadu Souboj Titánů v Plzni, což bude pro mě velká výzva. Co se týče mých cílů, je toho hodně. Chtěl bych zápasit někde ve světě a jako trenér bych chtěl někomu dokázat pomoci k tomu, aby si splnil svůj sen.