Do této sezony vstupujete jako jednička v roli nahrávače. Co od sebe očekáváte?
Doufám, že budu předvádět co nejlepší volejbal. Stejně tak i celý tým. Bude se nám dařit, udržím se na hřišti, nebudu dělat chyby a že se na nás budou diváci chodit koukat s co největší radostí a láskou.

Letos jste se navíc potkal v týmu se starším bratrem Adamem. Je to plus?
Fajn, protože jsme se nikdy moc nepotkávali při volejbale. Teď si konečně můžeme spolu zahrát na tréninku. Malinko je blbé, že si konkurujeme navzájem. Jeden z nás vždy nikdy nebude hrát, na druhou stranu alespoň jeden z nás bude vždy na hřišti.

Nežárlí na vás trošku jako starší bratr?
Těžko říct. To je spíš otázka na něj. Společně si ale přejeme navzájem. Není tam žádná závist či něco podobného. Když budu hrát dobře, tak mi to přeje a stejně tomu tak naopak.

Společně navíc můžete navazovat na rodinnou dynastii Rosenbaumů. Jaké to je?
Svým způsobem pěkné. Jméno znají všichni dopředu. Na druhou stranu ale malinko svazující, protože se ode mě čekají nějaké výsledky.

Jedná se o hodně velký závazek?
Řekl bych, že ano. Člověk už s tím ale dopředu počítá. Bez toho to asi nejde.

Váš otec je předseda klubu. Nepotýkáte se narážkami, že by vás prosazoval v týmu?
Určitě tam podobné myšlenky jsou. Je jasné, že když se nebude dařit, tak si lidi budu myslet, že se jedná o tlačenku. Od toho jsem ale na hřišti, abych ukázal, že jsem tam právem.

Vy jste navíc i kapitán, kterého dlouhá léta dělal Martin Böhm. Jaké je nastoupit v této funkci po takové legendě?
Je to těžké, ale hodně jsem si od něj vzal. Postupem času se budu snažit být lepším kapitánem. Martin byl osobnost jak na hřišti, tak v kabině i mimo ní. Všichni jsme za ním šli. Když něco řekl, tak bylo po jeho.

Co jste si od něj vzal?
Nejvíc asi jeho pohodu, klid po zápase, podívat se na utkání lidským pohledem nikoliv jen tím volejbalovým.

Přeci jenom po něm nastoupil do role kapitána hráč, který má ještě vše před sebou. To musí být docela těžké, ne?
Je to stejně svazující jako příjmení Rosenbaum. Člověk s tím ale nic neudělá. Pokud chce hrát dobře a někam se posunout, tak hrát v základu a být kapitán je nejlepší způsob, jak se dostat k výsledkům, do lepšího týmu či tak nějak.

Moc českých hráčů v Příbrami nezůstalo. Přicházel na roli kapitána v úvahu někdo jiný?
Původně jsem jím nechtěl být. Už před sezonou jsem říkal, že se do této role nechtěl pasovat. V polovině přípravy ale za mnou přišel trenér Vašina s tím, že by mě chtěl jako kapitán. Řekl jsem, že pokud to chce on a souhlasí s tím tým, tak že do toho stoprocentně jdu.

Rosenbaum, kapitán, jednička v roli nahrávače a dirigent hry. Tohle všechno místo role náhradníka. Jste připraven na velký tlak, který na vás bude?
Řekl bych, že mentalitu jsem neměl nikdy takovou, že bych byl nervózní či se nějak bál. Uvidíme během sezony, zda mi to půjde či ne. Vždy může přijít někdo jiný, ale dám do toho všechno, abych se na hřišti udržel a aby výkony vypadaly co nejlépe.