Macíkův problém nastal během 474 měřených kilometrů právě ve chvíli, kdy se v dunách snažil vyhnout projíždějící bugině. „Na jednu z větších dun jsem si špatně najel a zůstali jsme viset na břichu. Moje chyba,“ vzal vinu na sebe Martin Macík. „Šli jsme kopat, připravili jsme si lano. A tímto děkujeme Martinovi Šoltysovi, který nás vytáhl. Pokoušel se nám pomáhat i Martin van den Brink, kterému také patří respekt. Je vidět, že fair play mezi kamiony stále funguje. My jsme pomáhali v neděli a v pondělí se nám to vrátilo. To potěšilo,“ ocenil ochotu soupeřů.

Následně se snažil vrátit do tempa, které bylo z jeho strany zpočátku dostatečně rychlé, ale záhy ho zastavil další problém. Letos tak typický defekt pneumatiky. „Za poslední etapy už máme prohazování gum perfektně nacvičené, takže jsme ji zvládli asi za osm minut a jelo se dál,“ líčil Macík.

Zdá se ale, že s pneumatikami, které má tým na Dakaru k dispozici, možná nebude vše v úplném pořádku. Nejen, že se nejednalo o první podobný problém, ale navíc se asi kilometr před cílem odseparoval vzorek ještě z pravého předního kola sedlčanského závodního speciálu. To ovšem naštěstí zůstalo nafouknuté a posádce se podařilo dojet až do cíle bez nutnosti další výměny.

Přesto pondělní komplikace znamenaly v celkovém pořadí propad na průběžné šesté místo. „Máme před sebou ještě čtyři etapy, navíc jedna z nich bude maratonská, proto není všem dnům konec. Budeme bojovat až do cílové pásky,“ ubezpečil Martin Macík.