V jaké fázi je vaše sezona a jak bude dál probíhat?
Momentálně máme za sebou dvě kola soutěží družstev. Čeká nás ještě jedno kolo starších žákyň příští víkend a pak budeme mít letní volno. Sejdeme se znovu v září a na podzim nás čeká poslední čtvrté kolo družstev a začátek krosové sezony, kam patří například Běh Kovohutěmi, Běh města Příbrami nebo Tochovice.

Kolik má aktuálně Sporting družstev a v jakých věkových kategoriích?
Máme čtyři družstva, která závodí – přípravka ročník narození 2004 a 2005, kde stavíme do závodů dva týmy, a pak ještě mladší žactvo ročníky 2002 a 2003 a starší žactvo ročníky 2000 a 2001. Pro starší kategorie nemáme pro postavení družstva dostatek závodníků. Děvčat je tu aktuálně pět a kluků také podobný počet.

Je to filosofie klubu, že máte pouze žactvo a přípravky nebo byste se nebránili družstvům starších dětí?
Určitě bychom se nebránili. Nedostatek atletů v juniorských kategoriích je způsoben malou členskou základnou v minulých letech. Abyste získali družstva starších závodníků, musíte mít tu základnu opravdu širokou. Náš klub byl založen před dvanácti lety a až teprve teď poslední rok, dva se nám podařilo základnu slušně rozšířit. Dokonce jsme na posledním náboru museli už nějaké děti i odmítat, neboť bychom pro ně neměli prostory. Velký stadion nám hrozně chybí. S ním by bylo spojené větší zázemí a pak bychom mohli přijmout další trenéry a rozšířit tréninkové skupiny.

Jak se k vám mohou přihlásit noví členové? Organizujete své nábory, chodí se rodiče sami ptát nebo aktivní závodníci vodí své kamarády?
Měli jsme stánek na akci Divadlo patří dětem, kde jsme se snažili oslovit případné zájemce, ale jinak jednorázové nábory jsme zatím nedělali. Zatím to funguje tak, že Petr Vocílka (šéf klubu – pozn. red.) napíše na webové stránky na začátku září, kdy probíhají tréninky pro nejmenší a že přijímáme nové členy, přijďte se podívat ten a ten den. Spíš to ale funguje jak jste naznačil. Rodiče dětí, které už na atletiku chodí, si všimnou spolužáků nebo kamarádů a nabídnou jim, ať chodí také. Já jsem učitelka, takže když vidím šikovné dítko u nás ve škole, tak mu také nabídnu, jestli nechce chodit na atletiku. Takže je to spíš touto formou. A jak už jsem říkala, v září nám přišlo tolik dětí, že jsme museli několika říct, že pro ně nemáme místo.

Jakých závodů se účastníte a jak často jsou?
Těch závodů není až tak mnoho, což bych řekla, že je výhodou atletiky oproti jiným sportům. Zkrátka rodiče tolik časově nezatěžuje o víkendech. Sezona se skládá ze čtyř kol krajských závodů družstev a jednoho závodu jednotlivců. A pak případně, když se podaří postoupit, tak ještě po jednom republikovém závodu družstev a jednotlivců. To jsou hlavní atletické závody. Pak jsou ještě jako doplňkové různé běžecké závody, třeba místní Brdský pohár.

V letošní sezoně už jste dosáhli několika úspěchů. Na které si teď nejrychleji vzpomenete?
Určitě to budou nedávné úspěchy Báry Placatkové a Verči Novotné. Na mistrovství ČR v běhu na 1500 metrů byla Bára třetí a Verča šestá a na mistrovství ČR v přespolním běhu skončila Bára druhá a Verča pátá. Dalším aktuálním úspěchem je, že Bára a Anežka Petriláková byly vybrány k reprezentaci Středočeského kraje na dětské olympiádě v Plzni.

Osobně znám Sporting hlavně díky účasti vašich závodníků v běžeckých závodech. Je to tak, že běžci tvoří základ vašeho klubu?
Děti jsou určitě vedené k všestrannosti a až teprve v tom věku staršího žactva by se mělo rozhodovat, která disciplína jim bude vyhovovat. Určitě se maximálně snažíme, aby si děti vyzkoušely všechny disciplíny atletiky. Soutěž předškolních dětí je krásná v tom, že na každých závodech mají čtyřboj, který je pokaždé složený z jiných disciplín.

Pořádáte takové závody i tady v Příbrami?
Máme tady jednou za rok závody ke Dni dětí. Konaly se tedy zrovna nedávno. Měli jsme tady docela zaplněný stadion. Pořádali jsme pro ty úplně nejmenší závod v trojboji – skok do dálky, padesát metrů sprint a buď pětistovku nebo třístovku.

BÁRA PLACATKOVÁ

„Na atletiku chodím osm let. Když jsem byla malá, chodila jsem na cvičení rodičů s dětmi. Tam jsem tak pořád pobíhala, a tak mě rodiče přihlásili na atletiku. Mým zatím největším úspěchem je letošní druhé místo na MČR v krosu a třetí místo na MČR v hale. Běhání mě baví, kromě toho ráda i skáču do dálky, ale to si nemyslím, že mi tolik jde. Můj nejbližší cíl je uspět na olympiádě mládeže, ale bude to těžké, protože se běží jen osmistovka, kterou dělám od letoška. Já vždy běhala patnáctistovku. Soupeřky znám, už jsem se s nimi potkala na republice. Tak uvidím."

VERONIKA NOVOTNÁ

„Když jsem byla menší, tak jsem se účastnila závodů jako je Běh Kovohutěmi nebo Běh města Příbrami. Docela mi to šlo. Pak jsem začala dělat pětiboj. Táta mi říkal, že by bylo dobré vylepšit techniku běhu, a tak jsem se přihlásila na atletiku. Oba sporty jdou kombinovat, ale občas kvůli pětiboji nemohu na nějaké atletické závody. Mé největší úspěchy jsou z letošního roku, kdy jsem byla šestá na halovém MČR v běhu na 1500 metrů a pátá na MČR v přespolním běhu. Mým cílem je v budoucnu ještě vylepšit tato umístění a být stejně dobrá, jako je Barča."

Co o nich říká trenérka

„Holky jsou si hodně podobné. Není na nich při závodech vidět žádná tréma. Možná nějaká probíhá uvnitř, ale navenek nic znát nedávají. Jsou šikovné v tom, že dokáží plnit pokyny. To nebývá u všech dětí. Ale na holky, když něco zavolám nebo je opravím, tak hned poslechnou. Přeji jim, aby je sportování bavilo a aby byly zdravé. Pak jejich výkony mohou růst určitě na republikovou úroveň."