Vracíte se do Příbrami, kde se hraje jen krajský přebor. Proč vlastně a nemyslíte si, že je to krok zpátky?

Za krok zpátky to určitě nepovažuji. Dlouho jsem nad tím přemýšlel a rozhodoval se, jestli zkusit znovu k první lize hrát druhou, ale nakonec jsem se na výzvy svých bývalých spoluhráčů rozhodl, že to zkusím za svůj bývalý klub.

Když jste před časem příbramský klub opouštěl, patřil jste k nejlepším hráčům soutěže, ale skok do první ligy je přeci jen veliký. Co vám dělalo největší problémy a na čem jste musel zapracovat?

Když jsem přišel do Mattoni NBL, tak se doslova vše změnilo. Rychlost, síla, parametry, přesnost střelby, obrana, vše je úplně o něčem jiném, než, když jsem hrál krajský přebor nebo ligu U20. Najednou jsem na svém postu potkával hráče o 10 cm vyšší a i když jsem s nimi například na sílu neměl problém, tak technicky byli mnohem dál, než já. To znamenalo spoustu času věnovaného základům.

Jistě jste po návratu do mateřského klubu zvědavý na reakce bývalých spoluhráčů…

Pevně věřím, že mě kluci mezi sebe vezmou bez problémů, přeci jen s nimi občas trénuji. Jen nevím, kolik mi Michal Vošahlík nadělí minut, když je hrajícím trenérem (smích).

Je někdo z týmu, na koho se těšíte nejvíc?

Takhle bych to neřekl. Těším se asi na všechny a hlavně na to, že si zase zahraji se starými kamarády z Příbrami.

Vracíte se po delším zranění, jste ještě stále nějak limitován, nebo jste plně připraven týmu pomoci?

Já vlastně ještě pořád zraněný jsem. Tedy ne pořád, ale znovu a s něčím jiným. Loňskou sezonu jsem celou promarodil s výronem kotníku, kdy jsem se dostal na palubovky až ke konci sezony a letos jsem se za Vyšehrad ještě na hřiště také nedostal, protože jsem si narazil chodidlo a po delší době se z toho vyklubalo mnohem složitější zranění, které po pravdě nejsem teď ani sám schopný popsat. Ale v listopadu už bych měl být schopen hrát na sto procent.

Na hřišti jste se potkal z celou řadou hráčů. Kteří na vás udělali největší dojem a stojí za zmínku?

Za celou dobu, co hraji, jsem potkal nepřeberné množství hráčů. Dojem na mě udělala jak většina z mých stávajících i dřívějších spoluhráčů z Mattoni NBL, tak i spousta protihráčů. Hodně se mi do paměti zapsali hráči, kteří jsou atleticky na špičkové úrovni. Tady bych uvedl nejspíše Pavla Pumprlu z Nymburka a Coreyho Muirheada, který tenkrát hrával za Nový Jičín. S tím se občas dokonce hecujeme s fotkami našich smečí.

Jak si vlastně představujete dál svoji kariéru a co chcete s příbramským basketem dokázat?

O tom jak to v budoucnu bude, nemám ještě jasné představy. Určitě bych chtěl basketbal hrát co nejdéle a pokud možno na co nejvyšší úrovni. Dřít mi nevadí. Už jsem si zvykl, když jsem přešel do Vyšehradu, že budu muset dřít víc než ostatní, abych se v tak vysoké konkurenci udržel.

Základ příbramského týmu tvoří hlavně hráči, kterým už je hodně přes třicet let. Myslíte si, že je dokážete se svými vrstevníky nahradit a zajistit tak basket v Příbrami i do budoucna?

To je hodně těžká otázka. Tato generace hráčů hrála basketbal odmala a vlastně ho zde v Příbrami znovu zavedla po tom, co tu vymizel. Já pevně věřím v to, že se nám s mladšími hráči podaří tuto tradici udržet a nenecháme příbramský basketbal zaniknout. To by mě hodně mrzelo. Popravdě jsem si vždycky říkal, že bysme se to tu mohli pokusit zvednout z přeboru do druhé ligy. Ale uvidíme, co přinese budoucnost.

V čem vidíte největší přednosti a naopak slabiny BK Příbram?

Mezi přednosti bych zahrnul ohromné množství zkušeností a určitě výbornou tříbodovou střelbu. A samozřejmě vysokou podkošovou sestavu, kterou nám můžou v celé soutěži závidět. Za slabost bych označil post rozehrávky, jelikož je v Příbrami jen jeden člověk, který to může pro ostatní připravit. To se doufám změní, až se k týmu připojím. Chtěl bych klukům pomoct trošku oživit ofenzivu týmu.

Když se podíváte na tabulku soutěže, koho vidíte jako favorita a koho by měla Příbram porazit?

Myslím si, že v naší soutěži je zatím jasně nejlepší původní tým Rakovníku. Za nepříjemného soupeře považuji také družstvo Králova Dvora, i když si myslím, že bysme je a zbylé soupeře měli porážet a prát se s Rakovníkem o první postupovou příčku.

MICHAL VOŠAHLÍK