Sice to v závěru loňské sezony s jejich budoucností vypadalo všelijak, nyní se však vše vyjasnilo. Překvapivým jazýčkem na vahách v jejich rozmýšlení, jestli pokračovat v aktivní kariéře v sajdkárkrosu, byla nakonec přímluva jejich sponzorů, kteří jim vyjádřili velkou podporu. „Díky sponzorům jsme se rozhodli, že do toho zase půjdeme na plno," dozvěděli jsme se od bratrů Čermákových.

Přispěla k tomu i shovívavost jejich zaměstnavatelů, kteří jim na víkendy vyjdou vstříc. Zejména Ondřej jako řidič záchranky Středočeské záchranné služby Příbram takové svolení potřeboval. Naopak Tomáš jako montážní technik bazénů pracuje na živnost, takže veškeré klienty si řeší individuálně. Nemá tedy problém se utrhnout na závody.

S vědomím, že právě oni tedy budou na domácí scéně zřejmě největším tahákem, jsme je oslovili k rozhovoru.

Minulá sezona byla pro vás comebackem. Po několika letech jste jeli zase spolu. Jak jste s ní byli spokojení a co vám přinesla?
Ondřej: Byli jsme spokojení, protože jsme po dvou a půl letech závodili zase spolu, ač jsme odjeli jen druhou půlku sezony. Tím, že jsme nastoupili přímo do rozjetého vlaku, tak jsme žádné ambice neměli a ani si nedávali cíl být do nějakého celkového výsledku. Bylo to takové očekávání, co přinesou závody. Spíše jsme tedy zkoušeli novou motorku a také jsme se chtěli kouknout, jak jsme na tom fyzicky. Prvním naším ostrým startem byl v polovině května závod MS v německém Schopfheimu, kde to pro nás bylo hodně náročné, ale výsledkově to celkem vyšlo. Byli jsme překvapeni, že po těch letech jsme se dokázali zase začlenit do špičky, jak světové, tak i v ČR. Hodnotíme to tedy kladně. Byli jsme s naším vystoupením spokojeni.
Tomáš: Přesně, jak tvrdí brácha. Vzhledem k tomu, že jsme naskočili až v půlce sezony, nezbývalo nám, než spíše zkoušet pro nás nové věci – motor, rám.

S jakými pocity jste odjížděli z prvního závodu MS v Schopfheimu?
Ondřej: Fyzicky jsem byl na pokraji sil. Je to znát, když na tom dva a půl roku nestojíte. Bolely mě chodidla z hřebíků v sajdě. Kolena mě naštěstí nepropadla a vydržela. Je plno aktivit, které nemůžu, ale na té motorce mi to zatím nevadí.
Tomáš: Zarazilo mě celkově to tempo „světa". Po startu jsme se odtrhli se špičkou a dále jsme nebyli schopni jim stíhat, takže jsme se propadali ze čtvrtého na sedmé místo. Pro nás to byl velký skok. Udržet se v top 10 a jet dvakrát 35 minut bylo dost. A mé první pocity? Ruce jsem necítil.

Přesedlali jste ze čtyřtaktního motoru Jawa na dvoutaktní Zabel a dále jste si vyzkoušeli současnou špičku mezi rámy sajdkár WSP. Jaké poznatky o technice jste si z celé sezony vytvořili?
Ondřej: Nelze říci, že to a to je lepší. Je to úplně jiný styl jízdy. Co nám hodně pomohlo, je motorka, resp. rám. Tady se udělala velká inovace v rámech. Přizpůsobily se zvyšující se rychlosti v jízdě. Když jsme „končili" v roce 2011-12, tak za 3-4 roky je tu značný vývoj. Nám hodně dodalo, když jsme na tuhle motorku skočili, že vše funguje – rám, tlumiče, pérování a celkově podvozek. A na rovinu nám přispěl i ten motor. U výkonu rezerva tedy je. A i to nám pomohlo, že jsme se vrátili do té špičky.
Tomáš: Daniel Willemsen (několikanásobný mistr světa v sajdkárkrosu a majitel WSP – pozn.redakce) do těch rámů prodal své bohaté zkušenosti. Prostě on se tím chce živit, takže do toho dal všechno. Je to úplně jiné, než dříve. Lépe to zatáčí, drží stopu…
Ondřej: Jen chci dodat, jak někteří se ptají na motor. Ono to jen o motoru není. Za ty tři roky, kdy jsme nejezdili, prodělaly rámy neskutečný vývoj. A i to nás zrychlilo.
Tomáš: Kdybych ale srovnával motory, tak dvoutakt je živější v zatáčkách. To tak je.

Pro následující sezonu jste využili nabídky rakouského výrobce motoru MTR-MEGA…
Ondřej: Ano, možnost se nám naskytla a my ji využili. V sezoně 2015 jsme se svezli při závodě, když nám to půjčil Michal Gábor, který v té době byl zraněný. Ostatně na tomto motoru jsme začínali, takže to pro nás není žádná neznámá. Svezení se nám líbilo a docela jsme se v tom motoru našli. Je vidět, že je tu progresivní vývoj, např. inovace ve spojce.
Tomáš: Samozřejmě, že budou chtít, aby to jelo. Vršek to má dokonce lepší než Zabel, ač spodek tam úplně není. Je to asi tím, že my jsme si neozkoušeli úplně nový motor, takže si myslím, že ten potenciál tam je.
Ondřej: Jinak hlavní produkce firmy Mega je strojírenská a kovovýroba, např. výroba pomocí CNC mašin. Dále dělají ale i motory do motokár. Sajdkáry jsou pro ně spíše okrajovou záležitostí, podle nás by rádi pronikli i do sajdkár podobně jako v motokárách. Chtějí mít posádku, která jim udělá jméno v seriálu MS.

Proslýchá se, že pro novou sezonu jste si pořídili větší obytné auto…
Tomáš: Ano, je to pravda. Zjistili jsme, že potřebujeme více prostoru a i pohodlí, aby se celý náš tým vešel a nemačkal se na sedačkách. Teprve se ale chystáme karavan zabydlit a uzpůsobit, takže s ním vyjedeme nejdříve v červnu. Čas nás netlačí, protože stále máme naši dodávku.
Ondřej: Pro představu to bude karavan jako měl Team Pudlo. Sehnali jsme ho za dobré peníze, ale je na tom ještě dost práce, ač je to pro motokros uzpůsobený.

Kromě republiky se chcete zúčastnit i světa. To samozřejmě obnáší mít tým lidí, kteří se vám budou starat o motorku a catering. Jak to vypadá s jeho složením pro nadcházející sezonu?
Tomáš: Aktuálně to horečně řešíme. Probíhají jednání, kdo by s námi jezdil, protože si uvědomujeme, že náročnost sezony bude vyžadovat dva mechaniky. Jeden by měl toho až až. Zatím to vypadá, že by s námi měl vše odjet Aleš Březina.
Ondřej: Jet světy v jednom člověku je málo. I kdybys mu ten čas kompenzoval finančně, tak to není víkend, co on by si tam užil. To je pracovní víkend, který on musí makat. V jednom člověku je to fakt hodně náročné. Petís (bývalý mechanik – pozn.redakce) to s námi zažil, když jsme ho tahali osm let. Pak byl nakonec rád, že už s námi nemusí jet. Byl na to sám. Nyní s ním opět jednáme, ale nechceme to zakřiknout. Na rovinu bychom byli rádi, kdyby s námi zase začal jezdit, protože je to kluk, který je ozkoušený, který umí dělat a který ví, o čem to je. On i Aleš by si i psychicky odpočinuli. Když pak máš tyhle dva, tak na nich ten tým postavíš a když někdo další pomůže, je jenom dobře. S námi jezdil také Vašek Maleček, který je také obeznámen, co to vyžaduje.

Plánujete se před sezonou rozjet v zahraničí, abyste se dostali do formy?
Ondřej: Veškerou techniku budeme mít nejspíše koncem února. Jakmile ji připravíme, mohli bychom vyrazit na nějaký závod na západ. V úvahu připadá první mistrák v belgickém Genku 6. března. Samozřejmě, že pokud počasí tady dovolí, tak bychom si i zatrénovali.

Péči musíte zajisté dát nejen sajdkáře, ale také své kondici. Jak u vás nyní probíhá fyzická příprava? Změnili jste ji oproti předešlým létům?
Ondřej: Ani ne. Za tu dobu, co závodíme, máme nějaké poznatky a zkušenosti, že víme, co potřebujeme, čeho máme ubrat a kde víc přidat. Ostatně sajdkárkros je taková speciální disciplína, že v zimní přestávce se věnuješ více věcem – připravení motorky, obytňáku a pak když zbyde čas, tak i sobě.

S jakými cíli budete vstupovat do nové sezony?
Ondřej: Máme ty nejvyšší cíle. Chceme se vrátit do top 10 v seriálu mistrovství světa a vyhrát titul v Mezinárodním mistrovství ČR.

Jaký máte tip na mistra světa 2016?
Ondřej i Tomáš: Adriaenssen-Stupelis.

Jak to budete mít letos se sponzory? Přibyli nějací?
Ondřej: Jsou stejní jako v předešlých letech.
Tomáš: Přibyli akorát takoví drobnější. Menší podpory se nám dostává i od našich fanoušků.

Už pár let běží váš projekt Čermák racing team. Jak to s ním nyní vypadá?
Ondřej: Teď už se to více specifikuje a kluci od nás, co dosáhli vyšší úrovně a výkonnosti, přecházejí pod kluby, které mají i blízko svého bydliště, a co je pro ně i výhodnější v daném sportu. S projektem chceme dál pokračovat, ale spíš pořádáním akcí opřených o sajdkárkros, jako např. vítání jara.

JOSEF HEJNAL
ZDENĚK BUBENÍČEK