Proč padla pro závod dvojic volba na Lukáše Pilaře?
Seznámili jsme se na loňské Pražské stovce. Běželi jsme spolu první šedesátikilometrovou noční část, během níž jsme to upekli.

Jakou jste měli taktiku?
Chtěli jsme držet kontakt s čelem závodu a poprat se o co nejlepší výsledek.

Jakým způsobem jste zjišťovali průběžné pořadí?
Nejprve jsme běželi na čele. Po Lukášových žaludečních potížích jsme se propadli přibližně na osmé místo, což jsme po restartu museli dohnat.

Jak dlouho jste rozmýšleli jestli vzdát?
Přibližně půl hodiny. Ale pořád jsme pokračovali, jen jsme to probírali.

Už jste někdy předtím podobnou věc řešil?
Ano, při těchto závodech je to vždy nevyzpytatelné. Může se přihodit spousta věcí. V Krušných Horách jsme například zakufrovali na 20 minut a ztratili první příčku. Nakonec jsme doběhli třetí.

Je to velká alchymie správně se naladit na závod? Mohl byste vyjmenovat základní pravidla ohledně stravování, spánku a tak?
Nejdůležitější je pořádně se najíst a správně jíst už celý týden před závodem. V závodním týdnu i hodně omezím trénink, ve čtvrtek je úplné volno. V den závodu se snažím přes den na chvilku lehnout, ale většinou již neusnu. Už je cítit starťák.

Co vás čeká dál? Blíží se maraton Praha-Dobříš…
Na podzim mám běžecky dost nabitý program. Poběžím Praha-Dobříš, Šumavský šutr, HV -24, Winterman, Radeč Maraton, a završím Pražskou stovkou. Ta bude stát za to…

Proč bude stát za to?
Jednak povede přes Brdy a délka bude 145 km. Myslím, že už teď tam jezdí bagry a dělají nové kopce.