Pomohla docházka

V průběhu soutěže Lomoz nevyhrál ani jeden závod. Dvakrát byl druhý, dvakrát čtvrtý a ve finále skončil třetí. Součet všech získaných bodů jej však vynesl až k celkovému prvenství. „Myslím, že se mělo finále počítat jinak. Ale pořadatel avizoval hned od začátku, že se budou body z kvalifikací sčítat i s finále. Bylo to tak určené, tak to takhle dopadlo," dodal Lomoz.

Kromě jeho řidičského umění mu tedy hodně pomohla i stoprocentní docházka. „Neplánoval jsem, že se zúčastním všech kvalifikací, abych měl větší šanci na vítězství. Vždy jsem se rozhodoval podle aktuálního času a šel jsem si prostě zajezdit. O vítězství mi nešlo a jak už jsem říkal, kluci jezdí lépe než já," prozrazuje Tomáš Lomoz.

S motokárami už má dlouhodobější zkušenosti, když v minulosti jezdil s kamarády do Plzně. „Soupeřili jsme tam například v šestihodinovém maratonu, kdy proti sobě jely dva týmy. Tam jsem se potkal poprvé i s Vojtou Šreinem a Kubou Lundákem, kteří také jeli letos ligu v Milíně," dodává Lomoz.

O trati v Milíně

Vzhledem k těmto zkušenostem tedy má možnost porovnání. S dráhou u Milína je spokojený. „Ta trať tady je hodně technická. Ale také krátká. Chtělo by to jí aspoň trošku prodloužit," vyjmenovává své pocity Tomáš Lomoz.

Tři kvalifikace letní ligy a finále se jely proti směru hodinových ručiček, jedna kvalifikace pak po směru. „Když se jede po směru, je to větší adrenalin, protože v jedné zatáčce to opravdu hází a může se tam stát cokoliv. Jinak je to asi jedno. Každý směr má něco do sebe," přidává názor k jízdám v jednotlivých směrech po milínské dráze premiérový vítěz Letní motokárové ligy Tomáš Lomoz.