Ptát se na hlavního favorita je asi zbytečné, koukněme tedy, kdo by mohl obsadit stupně vítězů…
Je to tak. Union Brdy asi těžko někdo z trůnu sesadí a zřejmě opět skončí neohroženě první. O druhou příčku asi svedou boj podzimní medailisté Rychlý válec a Halucinace, přidat by se k nim mohl Dream team. Má mladý, dynamický tým, kteří už mají nějaké zkušenosti a přivedli dva nové hráče. Hodně bude záležet, jak se budou scházet. Ale už mají čas na to, aby udělali v lize velký výsledek.

Kdo naopak bude patřit k týmům, bojujícím o záchranu? Bude to opět Viva kamenictví nebo spíš nováčci?
Především bych chtěl říct, že jsem rád, že po jednosezonní pauze máme opět první ligu naplněnou plným počtem účastníků, tedy dvanácti. Vivu bych letos moc nepodceňoval. Má ve svém kádru dobré fotbalisty, kteří jsou však vázáni v klubech velké kopané. Takže bude záležet na jejich docházce. O záchranu asi bude hrát nováček Abstinents a loňští nováčci Česká pivnice a Srdcaři.

V posledních sezonách byl zcela vypuštěn pohár, z nějž se dalo postoupit do republikového turnaje. Jak to bude na jaře?
Pohár opět nebude. Nyní už vlastně ani nemáme termín, ve kterém bychom jej odehráli. O postupová místa na republiku však nepřijdeme. Bude to tak, jako v minulém roce, tedy že na turnaj postoupí čtvrtý a pátý tým v součtu bodů ze sezon podzim a jaro. Tři nejlepší budou mít zajištěnu účast v kvalifikaci mistrovství republiky.

Když jste nakousl mistrovství republiky, co jste říkal tomu, že Union skončil letos třetí?
Opět prokázali, že v plné sestavě dokáží potrápit kohokoliv v republice, i ty největší favority. Ve finálovém turnaji se jim bohužel nepovedl druhý poločas semifinále a prohráli. O třetí místo pak porazili svého tradičního rivala z Pardubic.

Před sezonou jsem zaslechl informaci, že by se malý fotbal měl stěhovat do nového areálu pod Svatou Horu…
To není pravda. My nemáme důvod ze Spartaku odcházet. Máme zde ideální podmínky. Na hřišti pod Svatou Horou není optimální povrch. Už jsme na něm dříve hráli, když byly soutěže u gymnázia Legionářů, a není to ono.

Nevzpomínáte někdy na tyto časy nebo ještě dříve, když se hrálo na přírodních hřištích?
Vzpomínám, ale že bychom se na tato hřiště vrátili, určitě nepřemýšlím. Možná někdy třeba jako vzpomínkový retro zápas, že by se sešly nějaké týmy z minulosti. Ale ani bychom neměli kde hrát. U domu dětí a mládeže je hřiště zavezené z části kamením a Cihelna zarostla trávou. Nevím, co by to stálo za úsilí, aby se zde dalo znovu hrát. U bývalého hotelu Minerál, kde se hřiště předělávalo z písku na umělou trávu, už také přesluhuje svou životnost. Je hodně poničené.

Navíc návrat na přírodní hřiště by asi nepomohl ani zastavit klesající počet týmů...
To určitě ne. Nedovedu si představit, že by se dnes hráčům chtělo chodit domů z malého fotbalu od bláta, jako jsme chodívali my. Ale nepřestávající úbytek týmů není jen o komfortu. Lidé si dnes mnohem víc musí vážit práce, chodí i o víkendech, nemají tedy na sport všeobecně čas. A dnešní mladí kluci už nemají k malému fotbalu ani ten vztah, jako jsme měli my. Buď nesportují, nebo mají možnost chodit na spoustu jiných sportů. Další problém je v tom, že nezastavíte čas. Hráči i vedoucí týmů stárnou a z malého fotbalu odcházejí. A jak jsem řekl před chvílí, nahradit je téměř nemá kdo.