Jak naplnilo vystoupení v zahajovacím ceremoniálu vaše očekávání?

Musím říct, že jsem skoro do poslední chvíle nevěřila, že to všichni zvládneme bez velkých zádrhelů. Byli jsme promíchaní jak taneční profesionálové, tak opravdové sestřičky a doktoři z anglického národního zdravotnictví. Taneční choreografie nebyla až takový problém. Nejnáročnější ze všeho bylo přemisťování postelí do určitých písmen či tvarů půlměsíce v určitém časovém limitu. Vše se navíc zkomplikovalo tím, že nám týden před vystoupením režisér Danny Boyle oznámil, že celý program se musí zkrátit o 45 minut a z každé show se tedy musí ubrat nějaká část. Takže když už to vypadalo, že všichni víme, kde a v jaký okamžik máme stát, tak jsme museli všechno předělat a začít skoro od začátku. Mezi dobrovolníky zavládla jak panika, tak i zklamání, ale nakonec se to docela dobře vyřešilo. Ostatně lepší, než kdyby nám oznámili, že po skoro čtyřech měsících zkoušek bez jediného volného víkendu, se celá naše show ruší…

Bylo vystoupení „na ostro" v něčem jiné oproti předchozím nácvikům?

Určitě, některé scénky jako James Bond a Mr. Bean byly pro všechny utajovány až do samotného večera. Takže když jsme při generálce slyšeli hudbu z filmu James Bond, tak se v podstatě nic nedělo a my naprosto nechápali význam. A co se konkrétně týká Mr. Beana, tak ten, jako většina ostatních hvězd, se neúčastnila generálek. Původně jsme měli odcházet z jeviště na soundtrack „Chariots of Fire" a loučit se s publikem, ale nikdo z nás netušil, že pozornost publika bude upřena na Mr. Beana, který hraje s orchestrem. To bylo chytře vymyšlené. Publikum se nenudilo a zároveň se připravila plocha pro další vystoupení.

Díky účasti v zahajovací show jste asi sami moc dalších vystoupení neviděli. Nebo ano?

Je to tak, moc jsme toho neviděli. Naše show byla třetí v pořadí. Před naším vystoupenim jsme byli schovaní v zákulisí, ze kterého jsme neměli velkou možnost sledovat, co se zatím děje na ploše a ihned po vystoupení jsme museli co nejdříve opustit stadion. Navíc jiným, než oficiálním východem. Celkový počet vystupujících byl kolem 15 tisíc a celkový počet diváků přes 80 tisíc, takže se pořadatelé opravdu snažili předejít totálnímu kolapsu v dopravě.

Viděl jsem na fotkách, že jste stihla pořídit i pár fotek z plochy, to jste asi neměli dovolené…?

Focení bylo samozřejmě přísně zakázáno, ale všichni chtěli mít nějakou vzpomínku, takže jsme s pořadateli udělali dohodu, že to neumístíme na sociální sítě a udržíme v tajemství do samotného ceremoniálu. Což jsem dodržela a stáhla fotky pro přátele a hlavně pro rodiče až den po něm. Kromě fotek z našeho vystoupení mám také pár trofejí jako fotku českého olympijského týmu a týmu Jamajky, které jsme míjeli při odchodu ze stadionu.

Obleček, ve kterém jste vystupovala, vám zůstal?

Kostým jsme si mohli ponechat jako památku na vystoupení. Já jsem v den zahájení olympiády přijela na kole, abych se vyhnula tomu davu a jelikož jsem měla jen malý batůžek na zádech, tak jsem musela jet už oblečená v kostýmu. Bylo to opravdu vtipné, když mě lidé poznávali v ulicích Londýna a tleskali mi za super zážitek!

Pokračuje vaše účast na olympiádě? Budete se chodit koukat na nějaké sporty nebo se ještě účastníte slavnostního ukončení?

Ne ne, já už mám své odpracováno! Po našem vystoupení jsme samozřejmě byli všichni na měkko, ze je po všem a člověk byl nabitý adrenalinem až do ranních hodin. Ale teď už si budu jen užívat sledování sportovních zážitků. Mám lístky na páteční finále veslování. Doteď se Čechům moc nedařilo, tak doufám, že Synek s Knapkovou konečně promění naše naděje v medaile a já budu hrdě stát na českou národní hymnu. Držte všichni palce!