Jeho humor je zvláštní a vlastně dokresluje jeho povahu. Například v loňském roce při „dokopné" ve stylu country, si nasadil na půl obličeje poloviční hlavu krávy. Dalo nám to práci pochopit, že se jedná o vyjádření slova cowboy. Půl krávy – půl chlapec.

Těsně před koncem letošní sezony jsem se s ním bavil, a tak mě napadlo o něm něco napsat. Co jsem o něm věděl? Že jeho druhou velkou láskou je cyklistické kolo, se kterým procestoval velkou část Evropy. Věděl jsem, že každý rok si prodlužuje hostování na Dobříši z nějakého menšího klubu na Hané. A to je tak asi vše.

Ládík, jak ho většina spoluhráčů oslovuje, je svérázná postava. Žije v Praze, kde studuje matematiku a informatiku. Před několika lety se zúčastnil menšího turnaje v malé kopané a tehdy mu bývalý hráč Dobříše Vávra nabídl, zda by si tady nechtěl zahrát. Od té doby patří ke koloritu dobříšských týmů v okresních soutěžích mužů.

Dostat z něho slovo je umění, pokud ovšem nepřijde řeč na kolo. O svých cestách vyprávět dokáže. Dlouhé cesty na kole začal před třemi lety, kdy se skupinou známých vyrazili do Dubrovníku. Ostatní se odtud vrátili vlakem. Ovšem Láďovi se to zdálo málo, a tak si vyrazil ještě pro zpestření na „krátkou projížďku" do Itálie do Benátek. Tuto cestu nazval: Okolo Jadranu a přes Alpy domů.

Na druhou cestu vyrazil pro jistotu sám, a to do Španělska až ke Gibraltaru. To také byl zatím nejvzdálenější bod cesty od České republiky. Nejvyšší bod jeho cesty (3 100 m. n. m.) byl ve Španělsku v pohoří Sierra Nevada hora Veleta, kde se jeho kolo pokrylo ledem a zamrzly mu brzdy, tak že musel kolo „odledovat", aby mohl jet dál.

K jeho k největším zážitkům patří cesta přes Pyreneje. V místech kudy projížděl byla ještě zima, zatímco pohledem do údolí viděl již léto. Název této cesty: S vlaštovkou do Afriky – cesta lehce podobná tahu našich vlaštovek do „teplých krajin" .

Zajímavý zážitek popisoval z Baskicka. Tehdy se z nějaké restaurace vyřítil člověk s výkřikem: „Bomba". Jelikož šlo o Baskicko, tak se zprvu domníval, že se jedná o teroristický útok. Teprve po chvíli si uvědomil, že slovo „bomba" ve španělštině znamená nejen zbraň teroristů, ale také cyklistickou pumpičku. Onen muž si chtěl půjčit jen pumpičku na kolo.

Třetí jeho výpravou na kole byla cesta do Turecka a poté na ostrov Rhodos, odkud se letadlem vracel. Velkým zážitkem pro něho byla návštěva historického muzea Afrodisias v Turecku.

Celkově Ladislav Šišma najezdil asi 30 000 km.

Letos se chystá severněji. Míní jezdit po Skotsku a Irsku. Tentokráte však s kolem nebude cestovat přímo z Prahy, ale vydá se tam se svým dopravním prostředkem letadlem. Tuto cestu nazval Karpatská eStráda Byzancii (to eS znamená tvar Karpat při pohledu na mapu).

Jeho dalším přáním je procestovat na kole Sicílii, Sardinii a Korsiku.

Jak probíhá plánování cesty? Nejprve si našetří nějaké peníze, pak si koupí mapy, aby si naplánoval trasu. Když cestoval na Balkán, tak používal naše mapy, které jsou kvalitnější. Naopak při cestě po západní části Evropy jsou lepší zahraniční mapy. Denně stráví na kole tak 4,5 až 6,5 hodiny a ujede přibližně 100 km. Pokud zjistí nějakou zajímavost, udělá si odpočinek, aby si vše dobře prohlédl.

Ze svých cest si přivezl mnoho velice krásných fotografií přírodních scenérií. Zajímavé jsou i jeho svérázné poznámky z cest. Např.: „Pestré, zajímavé a ne vždy příjemné". Nebo: „Čím člověk jede rychleji, tím víc prší."

Ládík je prostě originál.

RADIM WEBER