Při nástupu na hřiště přeslechl své jméno a zapomněl se na lavičce. Když se probral a vběhl do pole, sklidil bouřlivý potlesk ostravských fanoušků. Americký smečař Ryan Burrow, který s týmem DHL Ostrava získal v roce 2006 titul mistra ligy a zahrál si i Ligu mistrů, však tentokrát sbíral body na druhé straně sítě jako největší posila Příbrami v pondělní dohrávce 1. kola volejbalové extraligy, které skončilo vítězstvím ostravského mužstva 3:0. „Byl to velmi těžký zápas,“ přiznal osmadvacetile­tý hráč.

V čem byla Ostrava lepší?

Od začátku jsme se drželi, bylo to vyrovnané utkání. Myslím, že o naší porážce rozhodl hlavně servis. My nepodávali dobře, sám jsem udělal na podání několik chyb, hlavně v úvodu. Naopak domácí byli v této činnosti o dost přesnější a důraznější, navíc i lépe přijímali. Tam jsem viděl ten zásadní rozdíl.

Jaký máte ze svého prvního vystoupení v dresu Příbrami pocit?

Sezona teprve začíná, pomalu si na spoluhráče zvykám a sehrávám se s nimi. Hlavní je, abychom v každém zápase tvrdě pracovali, to je nejdůležitější. Jen tak se dostaví úspěch.

Hrál jste proti svým bývalým spoluhráčům, kteří se s vámi před zápasem při podávání rukou s úsměvem na tváři zdravili a plácali po zádech. Co vám probíhalo hlavou?

Cítil jsem se výborně a byl moc rád, že jsem zase zpět. Snažili jsme se uspět, všichni jsme se na duel těšili, ale Ostrava hrála velice dobře a přehrála nás.

Jste už zkušený hráč, ale přece jen, nepřepadla vás trochu nervozita? V Ostravě jste čtyři roky působil, navíc slavil titul a zahrál si i Ligu mistrů…

Musím se přiznat, že jsem byl hlavně v úvodu utkání trochu nervózní. V Ostravě je vždy skvělá atmosféra, jsou tady výborní fanoušci, kteří volejbalu rozumí. Po několika míčích jsem se však uklidnil a postupem času jsem se jen zlepšoval.

Loni jste působil v Arago de Sete, osmém týmu nejvyšší francouzské ligy. Moc jste toho však nenahrál, proč?

Bohužel jsem se hned v úvodu zranil a byl šest týdnů mimo hru. Pak už bylo těžké se prokousat do základní sestavy, a proto jsem odešel do Španělska, kde jsem hrál za Taragonu. Každopádně jsem vděčný, že jsem již zcela zdráv a mohu hrát. Byla to skvělá zkušenost.

Můžete porovnat českou a francouzskou ligu? V čem to je, že se ve Francii hraje lepší volejbal?

Je to skutečně kvalitní liga, všechno je ještě o kousek rychlejší než v Česku. Francouzská soutěž je o stupínek lepší. Počínaje servisem, přes příjem až po útok. Nesmím zapomenout na organizaci hry, na tu kladou velký důraz.

Proč jste si vybral Příbram a ne třeba Ostravu? Byl jste mezi fanoušky oblíbeným hráčem…

Čekal jsem na nabídku ze zahraničí, myslel jsem, že tam ještě minimálně rok zůstanu. Ostrava zase logicky nechtěla čekat, a tak jsem nakonec zakotvil v Příbrami. Mám tady v Česku přítelkyni, takže je to pro mě nakonec nejlepší volba.