Kam Karel Hladík přijel závodit, všude jej vítalis úsměvem. V republice snad není jediný závod, který by nezkusil a kde by jej neznali. Běhu na všechny vzdálenosti zcela propadl a věnoval se mu naplno. Pravidelně trénoval. Přestože nikdy neměl velkého sponzora a účastnické poplatky si většinou hradil sám.

Jeho největším zážitkem byla účast na Newyorském maratonu.

Vždy, když se přišel do redakce pochlubit další účastí na některém z prestižních závodů - třeba Pražském maratonu -dušoval se, že to byl určitě jeho poslední závod. Ale nebyl. Vždy se nechal zlákat dalším.

A nikdy také nezapomněl připomenout, jak je mu líto, že Příbram už nemá tak silnou atletickou základnu, jako v minulosti.

Hladíkbyl pověstný svýmzávěrečným finišem. Ačkoliv vzhledem ke svému věku trať v posledních letech spíš užrychle prošel, než proběhl, v závěrečných sto metrech nezapomněl přítomným divákům a oněkolik generací mladším závodníkům ukázat, kolik je v něm stále síly.

"Karel Hladík se na startu Běhu Kovohutěmi objevil již při jeho 3. ročníku - 25. 9. 1971 a od té doby k jeho konání neodmyslitelně patřil, byl velice přátelský a vždy kolem sebe šířil dobrou náladu. Nelze nevzpomenout ani jeho sportovní výkony - vždyť i jako šedesátiletý dokázal na náročné dvanáctikilometrové trati pokořit hodinovou hranici. Samozřejmě nechyběl ani letošní září a nikoho z účastněných ani nenapadlo, že při příštím, kulatém ročníku Běhu Kovohutěmi se s tímto nestárnoucím člověkem už nesetkáme. K naší lítosti osud rozhodl jinak," říká smutně pořadatel Běhu Kovohutěmi Milan Tvrz.

Kromě atletiky měl pan Hladík rád i fotbal a volejbal. Nechyběl na žádném prvoligovém zápase Vavexu nebo 1.FK Příbram.

Ještěna začátku listopadulaškoval, že by se chtěl dožít stovky. Tento sen si ale nesplnil. V sobotu 14. listopadu u sebe doma zemřel.

Poslední rozloučení s Karlem Hladíkem proběhne v pátek 20. listopadu od 10 hodin v obřadní síni Na Hvězdičce v Příbrami.