Změna dresu s sebou logicky přinesla i stěhování na jih Evropy. Tam se také rodilý Jihočech v současné době připravuje na start nadcházející sezony 2021. „Jsem v Moraiře, to je jen kousek od Calpe,“ zmiňuje skvělou cyklistickou destinaci. „Každý rok se sem sjíždí spousta profesionálních týmů a také je tu hodně jednotlivců,“ popisuje svoje současné bydliště. Důvod je pochopitelný. Počasí. „Celoročně je tady skvěle,“ dívá se Jihočech se zalíbením na modrou oblohu bez mráčků. Téměř jako každý den… „Samozřejmě i tady jsou výjimky, někdy tu prší, někdy bývá i docela zima, ale dlouhodobě je tady fakt krásně.“

Jaké počasí provází cyklisty v Calpe a jeho blízkém okolí v únoru roku 2021? „Posledních pár týdnů je tady okolo dvaceti stupňů, nosíme kraťasy, krátké dresy, to je pro nás ideální.“

Do Španělska dorazil už na začátku listopadu. Od té doby najíždí kilometry. „Domů jsem se podíval jen na Vánoce.“ Právě návrat do české zimy byl paradoxně pro jeho sportovní formu velmi prospěšný. „Je dobré na chvíli vypnout, užil jsem si vánoční pohodu, pak jsem se zase vrátil do práce.“

Tréninkový program, který má každý den před sebou na stole, plní beze zbytku. „Na sto procent,“ přikyvuje Jakub Pileček. „Pro nás tu nejsou vůbec žádná omezení. V listopadu a v prosinci jsem mohl normálně chodit do posilovny,“ překvapuje výpovědí z pobřeží Baleárského moře. „Všechno bylo otevřené. Až teď se to trošku zavírá,“ upřesňuje a ještě se vrací k ideálním podmínkám pro cyklisty: „Pro kolo je to tady úplně úžasné místo.“

Závodní program pořadatelé nejrůznějších akcí upravují podle epidemické situace. „To je trošku složitější,“ souhlasí Jihočech.

„Koncem února jsme měli začínat, ale asi se to bude posunovat, protože každým dnem přicházejí nové a ještě novější informace.“ A tak se závody buď ruší, nebo se přesouvají na jiné termíny. „Uvidíme, věřím, že se všechno může zkombinovat s opatřeními proti šíření koronaviru a celá sezona nějak kvalitně proběhne.“

Jak Španělé vnímají současnou situaci? Ovlivňuje jejich normální životy? „Je to hodně různé,“ nabízí Jakub Pileček svůj pohled z městečka Calpe, které v provincii Alicante leží 123 kilometrů jižně od Valencie. „Rouška je samozřejmost, na tu už jsme si zvykli. Teď se zavírají restaurace, kavárny, fitcentra, ale jinak Španělé žijí normálně.“

Podle Pilečka je život ve Španělsku, kde půl roku žije: „Celkem v pohodě.“

Taková je situace v Calpe, v jiných částech země je však diametrálně odlišná. Protiepidemická opatření jsou na některých místech o hodně tvrdší. „Co se dozvídám od kluků z týmu ze severu, z Baskicka, tak tam jsou některá města úplně zavřená. Nesmí se jezdit dovnitř ani ven.“

Pileček je součástí týmu Electro Alavesa – Zula – BSafe. „Je určen výhradně jezdcům do třiadvaceti let,“ vysvětluje český cyklista, který je na klubové soupisce jako jediný cizinec.

Spolupracuje a trénuje tak s kolegy z Álave, Vizcaye, Guipúzcoy nebo třeba z Cantabrie a Córdoby. „V této věkové kategorii budu ještě dva roky,“ říká perspektivní český závodník. Stejný věk závodníků v jednom klubu znamená podobnou výkonnost, shodnou tréninkovou zátěž a také přijatelnou komunikaci. „Jsme na tom s věkem stejně, tak si máme určitě o čem povídat,“ usmívá se dvacetiletý mladík.

Na otázky odpovídá bez sebemenšího zaváhání. V češtině neudělá chybu. „Česky samozřejmě umím,“ trochu se podivil nad poněkud zvláštním dotazem.

„Snažím se ale zlepšovat ve španělštině, určitě to bude ještě nějaký čas trvat, denně tomu věnuju dvacet minut, někdy půl hodiny, momentálně v týmu mluvíme hlavně anglicky.“

Vzájemná komunikace s kolegy z týmu probíhá bez problémů. „Anglicky tu umí úplně všichni, s tím není žádný problém.“

V týmu sice není ani jeden Čech, kromě Jakuba, ale jinak v Calpe narazí na krajana každou chvíli. „Je jich tu spousta,“ potvrzuje. „České týmy tady pořádají soustředění, třeba Elkov nebo Topforex.“ Z každodenní anglické konverzace si docela rád tu tam odskočí ke své mateřštině.

Jako malý kluk začínal se sportem v českobudějovickém Dynamu. Hrál fotbal a nevedl si v mládežnických kategoriích špatně. I proto se zájmem sleduje fotbalové nadšení Španělů. „Zahrál bych si,“ zasnil se. „Nemám ale s kým, není kdy, cyklistika zabere opravdu hodně času.“ Trénink, cvičení, správná regenerace, to je jeho každodenní program. „Na ostatní aktivity už moc prostoru nezbývá.“

Překvapilo ho zjištění, že fotbal není u moře sportem číslo 1. Vášeň pro jízdu na kole je prý přímo v Calpe obrovská. „Cyklistika je tu možná ještě populárnější než fotbal,“ uvažuje dvacetiletý mladík. „Amatérů, co tady žijí a jezdí na kole, je neskutečné množství. Za den potkám tolik cyklistů, že to je až neuvěřitelné.“

Zimu v oblasti Calpe tráví už popáté za sebou. Období listopad – březen patří v jeho termínovém kalendáři španělským silnicím. „Doma bydlím nedaleko Českých Budějovic, pod Kletí, tam jsou také ideální tréninkové podmínky, Šumava je kousek za domem, ale tady je teplo.“

Plány pro rok 2021 jsou zatím tak trochu v koronavirové mlze. „Popravdě přesně nevím, co můžu čekat.“ A tak se, stejně jako další sportovci, smířil s nejistotou.

„Ví se, že španělské závody jsou velice kvalitní. Měli bychom s týmem objet Španělský pohár, tam se sejde opravdu skvělá konkurence. Pokusím se tam nějakým způsobem ukázat, uvidíme až při závodech.“

Mezi dlouhodobé sny a plány Jakuba Pilečka patří nominace do některého profesionálního cyklistického týmu. „To je můj plán už od doby, co jezdím na kole,“ říká a vysvětluje: „V praxi by to znamenalo dostat smlouvu buď v prokontinentálním týmu nebo přímo World Tour, ale k tomu vede ještě dlouhá cesta.“

Jako téměř každý sportovec nosí v hlavě také svůj velký sen: „Snem každého cyklisty je start na slavné Tour de France, v tomto směru nejsem výjimkou,“ usmívá se sympatický cyklista v Moraiře pod příjemně hřejícím španělským sluníčkem. „Udělám pro to všechno, uvidíme, jak to dopadne.“