„Ale nebylo to rozhodně zadarmo,“ poznamenal paratriatlonista. Posuďte sami: ještě před závodem zablokovaná bederní páteř během závodu pak profilově a technicky náročná cyklistika, pád a prasklá přilba během běhu. Přesto nakonec velká radost. A to i z dosaženého celkového času v cíli, jehož hodnota činila 5:24:00 hodiny.

Jeho základem byl Tománkův povedený vstup do závodu. „Před plaveckým startem už mi bylo naštěstí hej. Samozřejmě jsem ještě cítil mírné dozvuky blokády, ale to mě již nelimitovalo. Od startu jsem se udržel několika soupeřů, ale postupně se skupinka roztrhala a každý jsme plavali za své. Krátce před polovinou trati jsem měl trošku problémy s orientací, protože bílá bóje na obrátce nebyla v nízkém ranním slunci vůbec vidět, ale poradil jsem si. Dosažený čas (37:26 minuty včetně výlezu z vody pozn. red.) považuji za dobrý. Zvlášť k tomu, co jsem měl za sebou,“ podotkl.

Dobré rozpoložení si poté přenesl i do cyklistické části. „Jelo se mi skvěle. I přes všechna specifika jsem si to užíval a doslova hltal kilometry. I v kopcích jsem se cítil lehce, ale s přibývajícími kilometry výkon pochopitelně ve špičkách trošku klesal. V těžším závěru jsem byl o trochu pomalejší, ale vzhledem k náročnosti jsem dosáhl skvělého času,“ pochvaloval si Tománek výkon v druhé části závodu, kterou dokončil za 3:14:19 hodiny.

Ze závěrečné porce 21,1 kilometrů v běžecké formuli, která byla rozdělena do čtyř okruhů však měl Tománek předem obavy. Důvod? Šotolinový podklad trati. „V tréninku jsem s tratí nebyl spokojen, ale podmínky si člověk nevybírá. Šotolina vždy představuje riziko poškození běžecké formule, která není na nezpevněný povrch konstrukčně vybavená, ale změna a optimalizace trati není ve vaší moci, tak musíte počítat se vším.“

A když se vším, tak opravdu se vším. „Snažil jsem se rozjet své hraniční tempo, ale na mnoha místech to vzhledem k vysokému počtu sportovců a úzké trati není možné. Proplétal jsem se mezi lidmi a občas trochu riskoval ale to je závod. Ovšem na začátku druhého okruhu se mi v relativně bezpečné pasáži pod kola dostal běžec a bylo vymalováno,“ komentoval Tománek trable, po nichž následoval tvrdý pád.

„Ihned mi na pomoc přispěchá na pomoc několik dobrovolníků i samotných závodníků a snaží se mě dostat zpět na kola a do formule, která je ale velmi těsná a není snadné se do ní nasoukat ani za normálních podmínek. Nakonec se to podařilo se, ale při záběru něco drhlo. Pádem se mi totiž ohnul blatník, který blokoval levé kolo. Snažil jsem se ho ohnout zpět, ale nešlo to,“ popsal následné dění. „Pomalu jsem začal propadat depresi a zklamání. Zapřením nohy o rám a silným záběrem se ale naštěstí někomu podařilo kolo uvolnit a mohl jsem jet dál. Pak ovšem na mě dolehne psychický tlak, navíc jsem zvolnil, protože další pád by mohl znamenat konečnou,“ pokračoval Tománek.

Po protnutí cílové pásky ale bylo všechno zlé zapomenuto. „Jediné, co mě zajímalo bylo pití a možnost lehnout si někde na zem. Po několika minutách jsem se dostal z nejhoršího a začal jsem to všechno vstřebávat,“ nechal se slyšet mistr Evropy.

Nyní už je ve Finsku, kde bude v sobotu bojovat o účast na Ironman World Championship Kona, Hawaii. Tam by Tománek rád přidal k titulu evropskému i titul světový. „Poslední dny byly opravdu bláznivé, ale jsem znovu blíže svému dalšímu sportovnímu snu. Už najíždím tratě a seznamuji se blíže se závodem. Zatím všechno běží podle planu. Jen té šotoliny v závěrečné části závodu se už asi nezbavím,“ naznačil, co ho na severu Evropy čeká.