Chůzi má rád odjakživa. Pravidelně se vydával na kratší pochody. Když Josefovi Vításkovi ale lékaři diagnostikovali cukrovku, tak se rozhodl na doporučení pohybu zdolávat i větší štreky. Nakonec se našel ve výzvě 10 000 kroků, která účastníky sleduje po dobu jednoho měsíce, aby nachodili co nejvíce. Šestašedesátiletý důchodce tak v říjnu ušel přes 1 900 kilometrů.

S přehledem jste zvítězil v podzimní výzvě 10 000 kroku. Jak náročná byla?
Chůze byla pro mě náročnější než dříve, protože jsem o celorepublikové vítězství bojoval především s dvěma dalšími účastníky do posledních minut. O to více jsem si musel stanovit vyšší cíle. Výzva 10 000 kroků má jarní a podzimní část. Obou se účastním již poněkolikáté. V posledních několika výzvách se mi podařilo v Příbrami obsadit 1. místo a v celorepublikovém pořadí jsem v minulosti vybojoval třetí a druhé místo. Letos na podzim jsem zvítězil.

Jak vám při chůzi pomáhají moderní technologie?
Nejprve jsem kroky zaznamenával přes mobilní telefon, poté jsem dostal k narozeninám hodinky, které mě k chození motivovaly ještě více, protože jsou přesné a poskytují mi i další podrobné údaje o mé chůzi a celkové kondici.

Podle statistik jste ušel více jak 1 900 kilometrů, v průměru tedy více jak 60 denně. Chodil jste od rána do večera?
Ujít takové vzdálenosti samozřejmě zabere hodně času. Proto jsem si udělal svůj denní režim, který jsem se snažil co nejvíce dodržovat. Ráno jsem vstával v 6 hodin, nasnídal se a v 9 hodin vyrazil do terénu. Domů jsem se vrátil ve 13 hodin, dal si rychlý půlhodinový oběd a krátký odpočinek, připravil si svačinu na odpolední etapu a ve 14 hodin jsem opět vyrazil ven a chodil až do 22:30.

Co vás na chození nejvíc baví?
Naplňování cílů, které si stanovím a také plnění různých chodeckých výzev, kdy mohu porovnávat své výkony s ostatními účastníky. Zároveň mě velmi těší, že se můj zdravotní stav díky pravidelnému pohybu zlepšuje. Na svých cestách se také rád dívám, co je v Příbrami nového, baví mě pozorovat přírodu v Brdech i v okolí našeho krásného města.

Navíc jste musel trpět i bolest nohou. Jak jste o ně pečoval?
Samozřejmě, bez toho to nejde. Aby mě nohy tolik nebolely a zvládl jsem ujít tolik kilometrů, musel jsem o nohy pečovat - používal jsem různé masti a oleje a také si nohy po večerech masíroval, aby mi sloužily i další den. Rovněž jsem doplňoval stravu vitamíny a minerály, jedl jsem vitamín B, C a hořčík.

Jaký je váš vztah k rychlejšímu pohybu běhání?
Na běhání se nejraději dívám v televizi, ale když je potřeba, umím také zrychlit krok. Například, když na vás někde vyběhne nebo vykoukne hlídací pes, musíte vzít nohy na ramena, i když jste chtěl původně pouze chodit.

Máte na Příbramsku oblíbené trasy, kam chodíte rád?
Jak jsem již zmiňoval výše, rád chodím po Brdech. Má oblíbená místa zde jsou například Pilská nádrž, pak také nejvyšší vrchol Brd Tok a vrch Praha. Mé oblíbené trasy také vedou po okolí Příbrami přes přilehlé vesnice jako je Jeruzalém, Láz, Bohutín, Háje, Trhové Dušníky, Hluboš a další. Zároveň si užívám i chození po městě Příbrami, kterou mám prošlou už doslova křížem krážem. Díky tomu se mi i stávalo, že si mě lidé dokonce pamatovali a kolikrát mě překvapili nabídnutým koláčem nebo velkým hrnkem kafe a čaje. Dostal jsem i nabídky piva a vína, ty jsem ale odmítl, protože by mi ztěžkly nohy. Na cestách jsem viděl a potkal také spoustu zvěře - od divokých prasat, po srnky a zajíce, tu a tam nějakou lišku a dokonce i velbloudy, osly a koně, ti ale byli v ohradách.

Chodíte raději sám, nebo s někým?
Kratší cesty chodím raději s kamarády, ale dlouhé trasy zásadně sám. Mohu si tak rozvrhnout své vlastní tempo, které mi vyhovuje.

Chodíte podle předem stanovených tras a podle mapy, nebo improvizujete, a když se vám v dálce líbí nějaký kopec, proste zatočíte a jdete k němu?
Trasy si dopředu neplánuji. Každý den ráno si v hlavě určím přibližný cíl, kam bych rád došel, ale během samotné chůze často finální směr uzpůsobuji podle momentální nálady. Často tak ujdu jinou trasu, než jsem měl původně v plánu, ale někdy díky tomu poznám i nová místa, o kterých jsem do té doby nevěděl.

Mate nějaké plány a ambice na příští rok 2024?
Rád se opět zúčastním výzvy 10 000 kroků a dálkových pochodů, které se v našem okolí pořádají. Záleží vždy na mém aktuálním zdraví a kondici. Závodní ambice ale jinak nemám. Dělám to hlavně pro radost a své zdraví.

V rámci výzvy 10 000 kroku jste si zvolil Slávisták. Jste velký fanoušek fotbalové Slavie?
To je jasné! Fanouškem Slávie jsem více jak 60 let. Je to můj nejoblíbenější fotbalový klub a neuteče mi jediný zápas. Když bylo utkání zrovna v době, kdy jsem chodil venku, poslouchal jsem přenos v mobilu během cesty.

Autor: Lukáš Rozmajzl