Ještě před odjezdem techniky na Dakar se s Čendou, Martinem Macíkem i dalšími členy přišli do Sedlčan rozloučit fanoušci. Atmosféra na náměstí byla navzdory mrazivému počasí velmi vřelá. Postaraly se o ni stovky dobře naladěných milovníků Dakaru, kteří týmu přišli popřát štěstí. Závodníci podepsali a rozdali štosy karet, tentokrát se ale podepisovali i fanoušci. Dostali totiž možnost zvěčnit své jméno na Čendově kapotě a symbolicky tak s posádkou vyjet na Dakar. Na místě nechyběly ani doprovodné vozy a Nicias, kamion sestrojený v Sedlčanech pro Project 2030.

Přímo ze sedlčanského náměstí se karavana vozů vypravila do Marseille. „Poslední týdny jsme jeli s kluky na dílně téměř non stop, abychom stihli techniku na Dakar perfektně připravit,“ říká palubní mechanik David Švanda. Do parády si mechanici postupně vzali nejen Čendu a Niciase, ale i další vozy, které se zúčastní letošní Rallye Dakar, Jendu vyrobeného pro Italtrans Racing i Arnošta, s nímž bude závodit Firemen Dakarteam.

Současně mechanici museli připravit i tři servisní vozy IVECO, bydlík, šest novinářských aut a dva karavany. Nakonec naložili i motorku kolegy Davida Pabišky. Přejezd do Francie pak už byl pro všechny téměř výletem. Nechyběla zastávka u přátel na farmě, kde si tým uložil podval a zamířil k městečku Castellet u závodního okruhu Paula Ricarda, kde probíhaly technické a administrativní přejímky.

Noc před přejímkami strávil sedlčanský tým v autech a hned ráno se šlo na věc. „Kontroluje se, jestli závodní auta odpovídají technickým předpisům, plombují se motory, montují se navigace, kamiony se váží, měří, doplňují se polepy, pořadatelé potřebují vidět i bezpečnostní vybavení – helmy, homologace u nehořlavého oblečení posádek. A také administrativní náležitosti,“ říká David Švanda.

Po poledni už bylo vše hotovo. „Přejímky proběhly relativně hladce. Žádné zásadní problémy. Chyběly nám jen značky OK a SOS, byly tam, zmizely, to se stane, musíme je doplnit. Nejnapínavější bylo, když jsme se s tátou ztratili při přejezdu z přejímek do přístavu v Marseille. Přijeli jsme úplně poslední. Auta jsme předali pořadatelům a máme hotovo. Snad je tam všechno a na nic jsme nezapomněli,“ řekl Martin Macík. Trajekt naplněný závodními stroji popluje do Yanbu v Saúdské Arábii přibližně dva týdny. Už 29. prosince si závodníci své stroje vyzvednou a absolvují druhou část přejímek.

Mezitím pořadatelé odtajnili trasu příští Rallye Dakar. Martin Macík se s Čendou, ozdobeným startovním číslem 501, a v doprovodu 364 dalších vozidel (včetně 54 kamionů), vydá na trať dlouhou téměř 5000 ostrých kilometrů. Na závodníky čeká 15 náročných závodních dní – prolog a 14 etap, o dvě více než během posledního ročníku. Jezdci se konečně dočkají i výletu do neprozkoumaných dun Pusté končiny, kde stráví 4 dny a ujedou 8 549 km (4 706 km měřených).

V písku jedné z největších pouští světa proběhne také maratonská speciálka (11. a 12. etapa). „Očekávání se naplnila. Bude to řežba od samého začátku. Myslím, že nás čeká jeden z nejnáročnějších Dakarů v historii. Hned v úvodu je několik etap dlouhých přes 400 km, den volna se posunul až do druhé části. Navíc, terény se budou často měnit. Ale hlavně, v závěru proběhne maratonská etapa v Pusté končině. Tam se můžete zaseknout na hodiny. Auta dostanou hrozně zabrat. Bude to bolet. Nebude to jednoduché. Ale za mě spokojenost, strašně se těším,“ říká Martin Macík.