PENÍZE JE POTŘEBA GARANTOVAT

Bodem číslo jedna, v souvislosti s rozdělováním finančních dotací od státu, je jejich výše. Všechny oslovené sportovní oddíly z Příbramska se jednohlasně shodují, že by přivítaly větší přísun peněz do svých kas. „Uvítáme větší finanční podporu. Momentálně nás nejvíce tíží plánovaná rekonstrukce plaveckého bazénu v Příbrami, který má být od února 2019 uzavřen na více než jeden rok. Musíme někam vozit alespoň šedesát závodních plavců na tréninky a nevíme, jak ufinancujeme dopravu a pronájem bazénu,“ říká Jan Mašek z PK Příbram.

Kromě navýšení finančních prostředků žádají sportovní kluby také jejich dlouhodobou garanci. „Chceme jistotu, že dotace bude pravidelná a dlouhodobá,“ má jasno Pavel Bártl předseda TJ Spartak Rožmitál pod Třemšínem. Zmíněný názor zastává i příbramský Spartak, jehož vedení bylo ještě konkrétnější. „Myslíme si, že garance jistých příjmů by měla být minimálně na tři roky, s opcí na další období. Prostředky jsou potřeba mimo jiné především na údržbu hracích ploch, případně na zvýšení jejich počtu.“

Podobně to vidí i vedení MFK Dobříš. „Nyní je klub, z hlediska vnitřního chodu i finančně, stabilizován. Není z nich však schopen, kromě solidního provozu, realizovat větší investice. Považujeme za nedůstojné brečet, protože jsme se o sebe vždy dokázali postarat, ale vyšší a garantovanější financování ze strany státu by úroveň naší činnosti nepochybně zvýšilo,“ říká místopředseda Jiří Bradáč.

Hovoří se ale také o dalším problému, kterým je velká administrativní náročnost, spojena s žádostmi o jejich udělení. „Podle našeho názoru by se měla zjednodušit struktura a počet programů by měl být menší. Kritéria by měla vycházet z počtu skutečně hrajících hráčů, s garantovanou minimální výší příjmu a také z náročnosti provozu sportovního areálu,“ myslí si Bradáč.

Pro změnu jsou i členové Sokolu Sedlec-Prčice. „Uvítali bychom změny v dotačních pravidlech, která se točí především kolem stavu členské základny a věku jednotlivých členů. Nepřímo nás tak přivádí do svízelné situace, kdy sice získáme prostředky pro mládež, ale ostatním skupinám ve spolku již nemůžeme nabídnout mnoho věcí nad rámec běžného provozu,“ konstatuje zklamaně předseda Michal Davídek.

Oddíly by také přivítaly větší transparentnost. „Nejsem staromilec, ale financování sportu před rokem 1989 bylo jasnější, a kdo měl sběrnu Sazky, měl své jisté,“ vzpomíná Přemysl Šimanovský ze Sokola Voznice.

OBAVY O MLÁDEŽ VZRŮSTAJÍ

Pro kluby je ale nejdůležitější výchova mladých talentů. „Jsme pro podporu dětí, které jsou mladší šesti let. Myslíme si, že je velmi důležité, aby děti se sportem začaly již v předškolním věku, za dohledu zkušených trenérů. Práce s malými dětmi je velice náročná a je naprosto nelogické, aby nebyla podpořena,“ říká Linda Sevaldová z Bios Fit Příbram.

Krásnou ukázkou, jak je potřeba kvalitně pracovat s mládeží, je příběh MFK Dobříš, který se díky tomu dokázal vyhrabat z úplného dna, až do divize, kde již bojuje druhý rokem. „Před jedenácti lety, se zásadně změnily principy našeho fungování. Z klubu, který se snažil udržet v divizi za cenu významných finančních preferencí, se stal oddíl, kde je prioritou výchova mládeže a následná trvalá udržitelnost kvality mužstev dospělých, založená na vlastních odchovancích. Spadli jsme až na dno I. B třídy, ale dokázali jsme se vrátit zpět,“ říká Jiří Bradáč.

Panují však obavy, že kvůli nedostatku financí, bude mládežnická základna, napříč sportovním spektrem, upadat. „Vrátím se ještě k plánovanému uzavření našeho bazénu. Dopad to bude mít i na naši základnu, která se zmenší o tři čtvrtiny a tím pádem se nám sníží i dotace,“ nastínil nepříliš dobré vyhlídky příbramského plavání Jan Mašek.

„Mít více peněz, určitě by se mládežnická výchova zlepšila, ačkoliv úbytku kvalitních hráčů se nevyhneme,“ myslí si Bradáč.
S nedostatkem financí je spojen i nízký počet kvalifikovaných trenérů, což se jeví jako další velký problém. „Rozjet mládežnická družstva v materiální a personální oblasti je velmi náročné a pokud nelze zajistit trvalost dotací, opakovaně to nebude nikdo zkoušet,“ myslí si rožmitálský Pavel Bártl.

Výchova trenérů je jeden z bodů, který je podle Sokola Sedlec-Prčice potřeba zlepšit. „V dotačních programech nám především chybí financování vzdělávání trenérů, funkcionářů, a podpora aktivit, které jsou nad rámec, běžných činností. Například financování jednorázových akcí, typu mezinárodní turnaj pro žákovský tým,“ říká Michal Davídek.

MENŠÍ SPORTY VOLAJÍ PO ZVÝHODNĚNÍ

Velkým problémem rovněž je, že finanční prostředky snáze putují do populárních sportů, kde si je rozdělují ty největší kluby. Tomáš Langer ze sedlčanského softballového klubu proto upozorňuje, že dotace by měly mnohem více sloužit také na podporu menších sportů. „V současnosti je postavení méně známých sportů, s ohledem na zajištění financování a získávání sponzorů v nevýhodě od těch, které jsou denně prezentovány v televizi. Naše situace je taková, že pozemek sportoviště není v majetku klubu ani obce, což nám znemožňuje žádat o datace. Jelikož softball není tak sledovaný, je získávání darů od soukromníků velmi obtížné,“ přiznává Langer.

Jako cestu, navrhuje zvýhodnit datační řízení, ve prospěch menších sportů, které hůře shánějí peněžní prostředky. „Stát by se měl zaměřit na podporu spolků pracujících ve skromnějším prostředí venkova, které mají minimální šanci na získání jiných sponzorů. Dále jsme pro podporu nemajoritních sportů a vytváření rozmanitosti sportovního prostředí,“ prozradil Langer.

Přestože situace ani na Příbramsku není růžová, snaží se sportovní kluby dosahovat dobrých výsledků. Otázkou však zůstává, jak dlouho mohou v nastaveném trendu, bez dostatku finančních prostředků, vydržet na vysoké úrovní?