Kamion Iveco dovedl do cíle s navigátorem Františkem Tomáškem a mechanikem Davidem Švandou na čtvrté pozici, čímž vyrovnal nejlepší dakarské umístění stejnojmenného táty. Šéf sedlčanské stáje v cíli v saúdskoarabské Džiddě syna objal. „To se nestává často a je to důkazem pozitivního hodnocení nejen kvůli vylepšení celkového maxima a tří etapových triumfů. Emoce se docela míchaly,“ říkal v rozhovoru pro Deník Martin Macík mladší.

Povedlo se vše, nebo víte o něčem, co by mohlo pomoci ke zrychlení?

Na Dakaru se nikdy všechno nepovede. I těm nejlepším se vždycky něco stane. Když máte rychlost, vydrží technika a máte štěstí, je možné vyhrát. Zlepšit se dají maličkosti na autě. Když se to povede, bude možné ještě zrychlit.

V druhém týdnu jste vyhráli tři etapy. Bylo to maximum, nebo existují ještě rezervy?

Paradoxně jsme ve vyhraných etapách nejeli na maximum. Byly ale nejtěžší a v tom je naše síla. Čím je etapa náročnější technicky, tak v tom si umíme poradit a držet tempo. Ono vyhrávat etapy není až tak důležité. Podstatné je, jak se to odrazí ve výsledku. Vítězství ovšem znamená výbornou startovní pozici. Je to znát další den, protože kdo jede první, další kamiony mu nepráší a neomezuje ho to ve výhledu.

Nemrzí vás, že vám závěrečné úsilí nepomohlo k umístění na pódiu?

Mrzí. Ale konkurence je silná, mají výborná auta. Zlepšili jsme se, zároveň přišli na to, kde máme slabiny. Zamakáme na tom. Příště se porveme ne o to, abychom vyhráli víc etap, ale abychom poskočili výš.

Třikrát jste porazili Rusy, zvedlo vám to sebevědomí?

Neřekl bych to takhle. Od první etapy víme, že jsme schopní jim konkurovat. Zdravé sebevědomí jsme měli už před výhrami.

Jak se jezdci na kamazech tvářili, že dojížděli až za vámi? Na to nejsou moc zvyklí…

To sice nejsou, ale špatně se netvářili. Přišli za námi a pogratulovali. V cíli nám popřál i šéf týmu Kamaz-Master a bývalý slavný jezdec Vladimir Čagin. Říkal, že jsme kvalitní soupeř a že nám přeje vítězství. To mě potěšilo. Je to velké uznání.

Vyrovnal jste nejlepší rodinný výsledek. Co říkal táta, který v roce 2010 skončil také čtvrtý?

Měl radost. Když jsme dojeli do cíle, tak mě objal, což se nestává tak často… Chtěli jsme být lepší, to se bohužel nepovedlo, ale čtvrté místo se počítá.

Teď už vám nezbývá nic jiného, než otce překonat a přivézt trofej „beduína“. Bude to cíl pro příští rok?

Určitě ano. Za rok chceme být silnější a porvat se o prvenství. K tomu ale musíme udělat ještě hodně kroků.

Po každé etapě jste chválil tým, jak skvěle připravil auto. Čeká mechaniky nějaká odměna?

Pro celý tým je odměnou číslo jedna konečný výsledek a tři etapová prvenství. Číslem dvě je odpočinek, který si všichni zasloužíme. Všech dvacet lidí na tom má svůj podíl. Určitě si zaslouží velké uznání. A nějaká další odměna? Nechme se překvapit.

Byl letošní Dakar v něčem jiný než minulý ročník, kdy se jelo v Saúdské Arábii poprvé?

Tenhle Dakar byl stoprocentně těžší a náročnější. Překonávali jsme hodně dun, ale trasa byla rychlejší a techničtější. Nám se líbila a už se těšíme na příští ročník.