Vlajku rodného kraje jste nesl už na Olympiádě dětí a mládeže v roce 2016 v Ústeckém kraji. Vnímáte dnes nějaký rozdíl?

I tentokrát jsem byl nervózní. Hlavně z toho, aby se mi nezamotala vlajka a nebyla to úplná ostuda (smích). Jsem rád, že si na mě znovu po šesti letech vzpomněli a dostal jsem od Středočeského kraje důvěru.

Myslíte si, že je Olympiáda dětí a mládeže pro mladé sportovce důležitá?

Z mého pohledu rozhodně. Vzpomínám si, že když jsem na ní byl v roce 2009 poprvé, byla určitě mnohem menší. Je vidět, že se lidé učí, organizace vyvíjí, a je to super. Myslím, že pro každého sportovce, který je tady, je to zážitek do konce života.

Jak ještě na ODM vzpomínáte?

Tenkrát jsem byl úplně unešený, i když jsem závodil proti stejným klukům, jako jsem byl zvyklý na republikové úrovni. Stejné dresy, ale jiné týmy, a nejen kanoistika. Bylo to super! Nejvíc si pamatuju medailový ceremoniál. My ho v kanoistice máme vždycky rovnou po závodě a přímo u kanálu. V Táboře nám předávali medaile na zaplněném náměstí. Pamatuju si, že jsem byl nervózní a vystrašený z toho, že jdu na pódium před tolik lidí. To je asi moje největší vzpomínka. Pak samozřejmě taky bydlení na koleji – ne že bychom tam nějak řádili, ale bylo fajn se tam se soupeři potkat.

Je atmosféra na ODM srovnatelná s tou na „velké“ olympiádě?

V Tokiu žádní fanoušci nebyli, takže Tábor byl lepší (smích). Ale když to srovnám s Riem, tak tam ta atmosféra byla na trochu jiné úrovni. Aspoň se mladí sportovci mají na co těšit.

Máte přehled o sportovcích, kteří tu budou soutěžit?

Z kanoistiky jsou tu spíš slalomáři. Mladé talenty zatím neznám, ale věřím, že někdo z nich bude jednou určitě velká hvězda, kterou budou znát všichni.

Myslíte, že v Česku vyrůstají naděje rychlostní kanoistiky?

Trénuju v Nymburce a vidím, jak tam mladí kluci a holky makají, takže věřím, že máme spoustu nadějných kanoistů. Ale záleží na nich, jak moc je to bude bavit a budou se rozvíjet. Když budou mít správný přístup, může tu vyrůst dobrý kanoista nebo kajakář.

Václav Fejfar.
Motivace? Závodění je pro mě droga i životní styl, říká matador Fejfar

V květnu jste vyhrál závody v Račicích a Poznani. Dá se říct, že jste v životní formě?

Neřeším, jestli jsem v životní formě. Byly to čtyři závody Světového poháru, které se mi povedly, a jsem za to rád. Začátek sezony bývá vždycky těžký, protože přes zimu trénujeme a nezávodíme. Jsem rád, že jsem do ní vstoupil vítězně. V rychlostní kanoistice je highlightem olympiáda, letos to je mistrovství světa a na něm bych chtěl uspět. Uvidíme, jak to za šest týdnů v Kanadě půjde.

Pojedete s těmi nejvyššími ambicemi, že?

No jasně! Myslím, že už na to mám věk i úroveň. Posledních pár let v sobě cítím, že mohu porazit úplně každého. Samozřejmě že každý zase asi může porazit mě, ale to si do hlavy nedávám. Doufám, že v Kanadě i na mistrovství Evropy v Mnichově dopadnu tak, jak si představuju.

Budeme držet palce! A co byste na závěr vzkázal mladým sportovcům tady na ODM?

Hlavně ať si to užijí a dají do toho po sportovní stránce úplně všechno, ale také ať se dojdou podívat i na další sporty, aby viděli, jak to na nich chodí. A ať u sportování vydrží a baví je to. Držím palce, aby se minimálně pár z nich dostalo na „velkou“ olympiádu.

(Autor: Eliška Krátká)