S jakým plánem jste vzhledem k současné pandemické situaci vstoupil do zimní sezony?

V současné situaci je velmi problematické jakékoliv dlouhodobější plánování. Proto k zimní sezoně přistupuji pouze jako ke kondiční části objemové fáze přípravy na letní triatlonovou sezonu. Samozřejmě, pokud by byla možnost startovat na nějakých závodech, budu rád, ale nevidím to moc reálně.

Ani start na vámi oblíbené Jizerské 50 není příliš reálné téma?

V tuto chvíli případný start příliš neřeším, protože do závodu je relativně daleko a situace se mění každým týdnem. Po výkonnostní stránce jsem připravený startovat, ale nesoustředím k závodu až tak svou pozornost. Není to speciální cíl zimního programu. Trať si ale určitě projedu. Ať už v rámci organizované soutěže, případně individuálního zážitku.

Už jste zmínil, že celou zimu podřizujete přípravě na letní triatlonovou sezonu. Co zatím máte za sebou?

Nezvykle dlouho jsme čekali na první sněhovou nadílku. Můj trénink tak ještě na přelomu roku měl převážně indoorový charakter. Trávil jsem hodiny na cyklistickém trenažéru, věnoval se kondičním cvičením a posilování. Mimo to jsem se snažil být každý den alespoň hodinu venku na svižné procházce, respektive projížďce na vozíku, aby tělo, pokud možno, zcela neodvyklo outdooru.

Kdy došlo na návrat do bílé stopy?

Zhruba v půlce ledna. Sníh zasypal i nížiny a konečně se dalo vyrazit na lyže, čehož jsem okamžitě využil. Týden jsem jezdil v Brdech. Následoval několikadenní přípravný kemp v Jizerských horách, kdy jsem využil možnosti ubytování ve vypůjčené chatě od kamaráda.

V jaké fázi přípravy jste nyní?

Dá se říct, že se jedná o střídavý režim. Jsem zpravidla týden uvnitř a týden venku, kdy si užívám bílé stopy v Jizerských horách.

Co plánujete dál? Budete se připravovat v domácích podmínkách?

Cestování nyní není opravdu jednoduché. Proto zatím neplánuji žádné výjezdy mimo Českou republiku. To i vzhledem k podzimní zkušenosti, kdy PCR test u mě v polovině října odhalil pozitivitu na koronavirus. Poté jsem musel rušit poslední triatlonový závod sezony na Maltě, což mě pochopitelně zasáhlo i po finanční stránce. Nejde jen o cenu nutných PCR testů, kterou musím hradit nejen sobě, ale i realizačnímu týmu, ale také o případné storno letenek či ubytování.

Je tedy vůbec ve hře možnost, že byste absolvoval část přípravy v zahraničí?

Tuto možnost nevylučuji. Podle mého názoru však připadá v úvahu nejdříve na přelomu března a dubna. Uvidíme, jaká bude v tomto období situace. Od toho se bude všechno odvíjet dál.

Co pro vás je tím největším letošním triatlonovým cílem?

Mé plány se oproti uplynulému roku moc nezměnily. V podstatě se jen přesunuly. Sice se mi v loňském roce podařilo debutovat na ironmanské distanci (3,8 kilometrů plavání – 180 kilometrů cyklistika – 42,2 kilometrů běh, pozn. red.) a svým startem jsem dokázal vylepšit i národní rekord v kategorii handcycle (10:11:20 hodiny, pozn. red.), ale hlavním cílem bylo a je mistrovství světa v dlouhém triatlonu na Hawaii. To se minulý rok nakonec, bohužel, neuskutečnilo. Proto si přeji. aby v letošním roce bylo možné startovat v nominačních závodech, kde bych se chtěl o Hawaii poprat. Věřím, že to tentokrát klapne, ale znovu opakuji, uvidíme, jaká bude situace na jaře a v létě.

Jan Tománek není pouze úspěšný paralyžař a paratriatlonista, ale také velmi zkušený přednášející na vysokých školách. Už řadu let spolupracuje s několika institucemi, kde seznamuje studenty nejen s problematikou vrcholového sportu handicapovaných, ale také s důležitostí a fungováním sportovního marketingu v individuálním sportu. Platí to i v době, kdy je možné pouze vzdělávání na dálku.

On-line výuka je podle jeho názoru velmi specifická. A to jak z pohledu přednášejícího, tak i pro studenta. „Vyučující defakto nemá zpětnou vazbu publika a složitě s posluchači navazuje kontakt. Jistá anonymita on-line světa je dalším negativním faktorem. Posluchači mnohdy komunikují méně než při kontaktu v učebně a pro vyučujícího je daleko náročnější na tuto situaci reagovat. Z pohledu posluchače to také není moc komfortní situace, protože udržet pozornost a maximálně se koncentrovat, není po celou dobu není podle mě možné,“ tvrdí po dosavadních zkušenostech.

„Musíme se této situaci přizpůsobit, jinak to prostě nejde. Můžeme být rádi, že vzdělávání navzdory této složité době nějakým způsobem pokračuje,“ říká Jan Tománek.