Natěšená setkání s kámoši z běhu, které jste pár měsíců postrádali, svíravý adrenalin ze společného startu… a pak exploze endorfinů ve zmožených nohou v cíli a klábosení, jak a kde jen se dalo běžet rychleji. Už je to zase tady!

Brdská pahorkatina na jihozápad do Prahy nabídla na jaře už několik běžeckých zážitků, ale tenhle byl první plnohodnotný.

Trať ve znamení kloučka Fabiána, patrona Brd, vedla z Kytína k Dobříši, částečně ve stopě obnoveného nejstaršího maratonu Praha - Dobříš. Jenže nedoběhla až k Vlašce, ale krátce před ní uhnula doprava a vystoupala podél obory Točná až k Hřebenům. Uff, to bylo dlouhé – stejně jako následný seběh až k napojení na úvodní pasáž, tentokrát s kopcem vzhůru, na závěr.

Povrch povětšinou zpevněný jen s několika lehce technickými pasážemi, tím však pro přírodní běžce náročnější – vyžadoval dlouhodobě stabilní, tudíž intenzívnější tempo než u členitých trialových závodů. Ale pozor, převýšení 430 metrů, to pořád není málo.

Milovník hor Ondřej Fejfar se sem vydal za poznáním nového běžeckého terénu. „Líbilo se mi tady, ale až mě překvapilo, jak to bylo rychlý a tím náročný. Ale hlavně, že se už závodí,“ říkal, když stanovil základní traťový rekord 1:26:58.

Ani on sám, ačkoliv stihl elitní mistrovský půlmaraton nebo desítku, letos jiné příležitosti neměl. „Mám naběhaná tempa a roviny, chci to využít. Kdo ví, jak to bude s vrchy,“ pokrčil rameny nad dalšími plány.

Však Evropa už byla nedávno zrušena a podzimní svět v Thajsku je ještě daleko… Přesto má před sebou výzvu v podobě Broken Arrow ve Squaw Valley ve Skalistých horách. To pak máte motivaci do tréninku!

Také o druhé příčce bylo brzy jasno. Přitom železný muž Petr Švarc přijel na start z Příbrami třicet kilometrů na kole („po větru, lehce,“ mával rukou) a pohled do jeho občanky už ukazuje 55…

Bývalý atlet běhá pořád výborně, i když tráví víc času na kole nebo na běžkách, jak říká. Šest minut za o 23 let mladším špičkovým běžcem není tak moc, že.

Třetí pozice patřila o necelé tři minuty ještě staršímu veteránovi – díky neuvěřitelné kvalitě. Bývalému skvělému vytrvalci a vrchaři Čeňku Filingrovi z Kadaně je jednašedesát a zvládá pořád naběhat až 500 kilometrů měsíčně.

„Ještě jsem to tady neznal, tak jsem to poznal,“ usmíval se. „Běželo se mi dobře, bylo to rychlý,“ hodnotil muž, jež má šanci překonat i věhlas Miloše „Chucka Norrise“ Smrčky.

Následující běžecko-sociologický postřeh zaslouží už samostatnou poznámku: Výraznou dominanci především čtyřicátníků na těchto tratích potvrzuje pohled do celé výsledkové listiny.

Z „juniorů“ pod třicet se do desítky vešel jen osmý Jan Sládek, běželo jich jen šest. Pět nejlepších padesátníků se vešlo do první čtvrtiny pořadí, ještě druhý z nich Miroslav Nemšák byl devátý. I ženská vítězka má už přes třicet. A ještě naopak. Petr Janový z Plzně odběhl celou trať za 3:04, nebyl poslední, a to je mu 76 let.

Mezi ženami zapsala první seriálový triumf Julia Šimáčková, která navázala na svoji atletickou minulost. „S Ondrou jsem se trochu rozběhala, dokonce teď mám stejnou trenérku Grohovou,“ usmívala se. „Tady mi to vyhovovalo, přece jen náročnější terény mi úplně nesedí. A pořád bylo s kým běžet, i když to bylo s chlapy.“

Za čas 1:54 ji patřila absolutně solidní 26. příčka. Druhá byla šest minut za ní Báječná žena v běhu Iva Didová a třetí Erika Chválová.

Závodní nabídku rozšířila opět kratší zážitková devítka. Vyrazil na ni i Tomáš Janků, bývalý elitní výškař, stříbrný z mistrovství Evropy 2006.

„No jo, trošku běhám, abych netloustnul,“ smál se při otázce, zda vzhledem ke své specializaci někdy takovou štreku už vůbec uběhl. Však na ni strávil skoro hodinu. Ale stala se součástí příjemného výletu se dvěma dcerkami a sám se nemohl ulejt. „Bylo to pěkný, moc se nám tady líbilo,“ dodal. Vyhráli Zdeněk Melč (39:15) a Michaela Šimlová (45:29).

Příštím podnikem seriálu je předprázdninová desítka v petřínském parku v Praze 27. června. Následovat bude královská Krkonošská 50 tradičně o prvním srpnovém víkendu.

Autor: Tomáš Nohejl