„Nemám rád první etapy“
Macík se svou posádkou vyrazil do první etapy vedoucí z Fesu do Erfoudu. Jak pilot zdůrazňuje, úvodní etapy nemá rád. Posádce chvíli trvá, než nabere rychlost a současně ji brzdí mnohokrát ověřená zkušenost, že první etapa závod nevyhrává. Proto jede hlavně hlavou, s rozmyslem a na částečný výkon. Ani v Maroku tomu nebylo jinak. „Na začátku jsme krásně letěli, ale pak jsme udělali zadní pneumatiku. Dařilo se nám jet dál a průběžně ji dofukovat. Ale najednou jsme prorazili další, tentokrát přední kolo. Pokračovat už se nedalo. Museli jsme přední kolo vyměnit,“ popisuje vývoj závodu Macík. Výměnou kola posádka českého kamionu ztratila asi 9 minut. Ale ve zbývající části etapy se dařilo ztrátu dotahovat. Menší navigační nedorozumění pak přibrzdilo vůz týmu Big Shock Racing ještě těsně před koncem etapy. „Při výjezdu z řečiště jsme špatně odbočili a bylo třeba vrátit se přes duny. To nás stálo dalších pár minut,“ dodává navigátor František Tomášek.
Zlaté české ručičky zasáhly v 2. etapě
Málokdo čekal, že by na Rallye du Maroc s týmem Big Shock Racing byla nuda, ale že závod bude od začátku takové drama netušil nikdo. Co se stalo? Druhou etapu měl Macíkův kamion dobře rozjetou, ale pak nečekaně zaparkoval na 70. km. Nefungovala převodovka. Posádka zůstala stát uprostřed pouště. Závodníci odmontovali kardan, aby mohli být odtaženi na laně. A díky odhodlané pomoci Jaroslava Valtra, kterému tímto moc děkují, se dostali na silnici. Odtud je asistence odtáhla asi 80 km zpět do bivaku. A okamžitě se spustila akce. Po rozebrání Karla se ukázalo, že šlo o vadu materiálu. Selhal jeden z repasovaných dílů převodovky. Potřebný náhradní díl ale nebyl na skladě. Proto šéf týmu Martin Macík začal žhavit telefony a mechanici se rozjeli po okolních městech a vesnicích, aby sehnali vše potřebné. Díky neuvěřitelným schopnostem a nasazení všech zúčastněných, zejména pak Ladislava Fajtla, se součástku nakonec podařilo získat. „Nebyl to sice úplně přesný kus, který bychom potřebovali, nebyl nový, ale Češi si vždycky dokážou poradit,“ popisuje mechanik David Švanda. V noci začala práce na převodovce a ráno kolem 4. hodiny mohli mechanici oznámit, že Karel je připraven. Tým obdržel velkou penalizaci, ale zásadní bylo, že mohl v soutěži pokračovat. „Důležité je, že se Karlova slabina odhalila včas a neprojevila se až na Dakaru. Big Shock Racing bojuje dál, sbíráme nové zkušenosti, František může pilovat navigaci, která je identická s dakarskou, zvyká si na letošní novinky. Dál testujeme Karla, a hlavně se u toho dobře bavíme,“ shrnul po 2. etapě Martin Macík.
Lety přes velbloudí trávu
Posádka se tak mohla vydat na trať 3. etapy Rallye du Maroc, dlouhou přes 270 km. A kamion týmu Big Shock Racing ji tentokrát zvládl bez zásadnějších komplikací, i když dala zabrat. „Drsňárna. Je tu africký terén, pláně zakončené řečištěm. Spousta děr, schodů, skal, velbloudí tráva. Občas lítáme, driftujeme, gumy orvané,“ popisuje nástrahy trati Martin Macík. A František Tomášek zmiňuje také navigační náročnost závodu: „Jedeme, jako kamiony, vlastní trasu, úplně do čistého, nikde žádné stopy. V kabině si pomáháme, cestu hledáme všichni tři společně. Dnes se až na jedno zaváhání dařilo, ale občas je to detektivka.“ Dobrou zprávou je, že vyměněná součást převodovky, získaná od místních, zatím drží a funguje, i když s drobnými limity. A neobjevily se ani žádné další výraznější technické problémy. „Jednou jsme se zapíchli do velbloudí trávy a trochu zničili přední haupnu. Tu budeme večer opravovat, ale to je decentní záležitost,“ ulevil si mechanik David Švanda.
V týmu tak i nadále přetrvává dobrá nálada, kterou jen podpořilo vítězství v úterní čtvrté etapě. Ve středu se posádka vypadala na další jízdu, jejíý výsledky dosud nejsou známy.
