Luboše Loma mnozí zaregistrovali poprvé třeba při závodě o Lidickou růži, v 80. letech jednom z vrcholných závodů na území Československa. Ale jeho kariéra šla strmě vzhůru. Jel olympijský závod v Soulu 1988, třikrát se dostal na slavné Giro d'Italia a dvakrát na španělskou Vueltu. Tu absolvoval mimochodem v roce 1993 jako první český cyklista v historii a zapsal tehdy i jedno čtvrté místo v etapě. 

Při slavné klasice Paříž – Roubaix, trefně pojmenované Peklo severu, absolvoval v roce 1994 jeden z nejdelších sólo úniků v historii profesionální cyklistiky! Odchovanec dnes už neexistující Lokomotivy Kladno zvládl na dlážděných cestách v dešti, větru a sněhu při dvou stupních Celsia na vlastní triko 134 km! Od té doby dostával od svých italských příznivců láhev vína s etiketou Roubaix 134. Nakonec i kvůli zranění nedojel „To si dobře pamatuji, to mi bylo opravdu ouvej," přiznal později v rozhovoru pro Deník.

S cyklistikou začínal Luboš Lom v uvedeném kladenském klubu v devíti letech. Se starším bratrem, který ke kolu přičichl ve školním kroužku. A samozřejmě pod dohledem maminky, také závodnice. Později jezdil za Příbram a pražskou Duklu, kde u legendárního trenéra Pavla Vršeckého kroutil vojnu.

Po revoluci byl trenérem národního týmu silničářů Jiří Škoda a ten vzal Luboše na závody do Itálie, kde padl do oka zdejším expertům. Rok působil na Apeninském poloostrově jako amatér než si na tři roky odskočil k profíkům. Tam zažil i ostré pády, třeba na Giru v rychlosti 80 km za hodinu spadl ze stráně a byl v bezvědomí. "Profackovali mě, posadili na kolo a pokračoval jsem dál," vzpomínal později Lom.

Zajímavá byla také olympiáda v Soulu 1988, kde jel nejprve bodovačku a pak i silniční závod. Na ten byl nominován dodatečně až na místě a pak byl ve skupině, která jela 100 km v úniku.

Fantastickému cyklistovi se život změnil v roce 2013, kdy mu lékaři diagnostikovali mnohočetný myelom - onemocnění kostní dřeně. I díky finanční sbírce se mohl léčit v Německu a zákeřné nemoci dlouho vzdoroval.

Nakonec svůj boj prohrál, ale česká cyklistika ani Kladno na něj nikdy nezapomenou.