„O účast na závodě jsem se snažil už počtvrté a konečně mé úsilí skončilo happyendem," říká s úsměvem Jan Tománek několik hodin po absolvování závodu.

Poprvé se chtěl zúčastnit ještě v době před svým úrazem, znovu pak zacílil svou pozornost do Jizerských hor před třemi lety. Závod však pokaždé provázely klimatické problémy. Jednou byl zrušen a dvakrát pozměněn.

V roce 2015 absolvoval Tománek poloviční trať na 25 km.

Pro jubilejní 50. ročník Jizerské 50 pořadatelé rozhodli o změně termínu a leden byl vyměněn za polovinu února. „Na trati Jizerky byl sníh již od konce listopadu a organizátoři byli ze svého rozhodnutí a změny termínu přinejmenším rozpačití. Naštěstí letošní zima je na sníh opravdu bohatá a po několika nejistých letech se ČEZ Jizerská 50 konala na tradiční trati," vzpomíná devětadvacetiletý sportovec na dobu krátce před startem, kdy všichni sledovali předpověď počasí.

Vše dobře dopadlo a jubilejní Jizerská 50 byla odstartována. I s Tománkem. „Od začátku se mi jelo velmi dobře, přestože se v podstatě až na desátý kilometr jen stoupalo. Obrazně řečeno jsem byl tlačen masou lidí za mnou," začal Tománek své vyprávění o samotném závodě.

Organizátoři i závodníci hnali dobříšského sportovce svým povzbuzováním vpřed. „Lyže mi jely na výbornou a na vrcholu stoupání jsem byl v luxusním čase s minimální únavou. Rychle jsem se nasvačil a pustil se do téměř pětikilometrového klesání," pokračoval Tománek.

Se změnou profilu přišly první problémy. V měkkém sněhu stopa moc nedržela a Tománkův sledge byl hůře ovladatelný. Přišla i první krize, tu však brzy zažehnal a stále ještě relativně spokojený dorazil ke svému doprovodnému týmu.

Po dalším občerstvení a návratu do sledge čekala Tománka s jeho doprovodem ta nejnáročnější část trati.

Ještě na Jizerce propočítával Tománek svůj cílový čas kolem pěti hodin. „Na Promenádní jsme zjistili, že stopy už prakticky neexistují. Sníh byl měkký a hole se hodně bořily. Bylo to hodně těžké a věděli jsme, že nás čeká několik zvlněných kilometrů a nejnáročnější stoupání na trati," popisuje zlomový moment Jan Tománek.

Chvíli nato totiž začaly další komplikace. Ve sjezdu nestihl zabrzdit za padajícím lyžařem a zlomil vázání. „Po chvilce hysterie a zjišťování závažnosti situace mi můj sparing Martin Brabenec nabídl své vázání. Já pak pokračoval a on se vrátil pěšky proti proudu všech závodníků k autu. Tam vyměnil lyže, vzal rezervní vázání a znovu mě začal stíhat," řekl Tománek k momentu, kde mu poprvé blesklo hlavou, že závod nedokončí.

Sám vystoupal na nejvyšší bod závodu a vydal se do dlouhého klesání. Při sjezdu však přišel další pád, tentokrát bez sparingpartnera. Po provizorní opravě sice pokračoval dál, ale ve značně volnějším tempu.

Poté, co jej Martin Brabenec dojel, lyži vyměnili a vyrazili k cíli. Zbývalo devět kilometrů. „Popisovat poslední kilometry závodu není možné. Všechno se mi slilo do husté mlhy. Když nás čekal závěrečný, dva kilometry dlouhý sjezd do Bedřichova, bylo vyhráno, ale slavit jsme si s Martinem zakázali. Doposud se přihodilo tolik nepředvídatelného a báli jsme se toho, co by mohlo ještě nastat," říká dobříšský sportovec k závěrečné fázi závodu, který nehodlal vzdát za žádnou cenu.

A dokázal to!

V čase 5 hodin a 49 minut projel cílovou branou. „Euforie, pocit štěstí, dokonce i slza ukápla. Dokázali jsme to. Obrovský dík patří Martinovi Brabencovi. Navzdory technickým problémům, těžkému sněhu a možná i osudu, jsem protnul cílovou pásku," raduje se ze splněného sne Jan Tománek – první Čech a třetí na světě v cíli Jizerské 50 na sledgi.