Jednalo se už o třetí letošní závod, na jehož start se rodák z Příbrami postavil. Předcházel mu italský závod Challenge Riccione a nedávný rakouský závod Challenge St. Pölten. „To rozhodně nebyla procházka růžovým sadem. Plavání ve dvou jezerech s přeběhem, kopcovitá cyklistika, navíc z části šotolinový a technický běh nepatřily mezi jednoduché tratě. Všechno mi ale nakonec vyšlo podle plánu a do cíle jsem dojel v celkovém čase 5:32:12 hodiny,“ ohlédl se za předchozím vystoupením.

Do Polska se Tománek těšil. „Garmin Iron Triathlon Ślesin je skvěle organizačně zajištěný závod, který jednoznačně mohu doporučit a vždy se sem budu rád vracet. Ale příště raději za lepšího počasí,“ poukázal na klimatické podmínky, které tentokrát komplikovaly všem závodníkům život. Ještě den před závodem totiž provázely poslední přípravy přívaly deště. V den závodu se pak přihlásil o slovo silný vítr, jenž sice odvál déšť, avšak přetrval v průběhu celého závodu.

Ten začal pro Tománka, který chtěl dojet do cíle pod hranicí pěti hodin, tradičně plaváním. „Pocitově jsem se cítil dobře, ale když jsem před sebou uviděl formaci záchranářského člunu a vodního skútru, trochu mi zatrnulo,“ vzpomněl na incident s vodní policií během prvního letošního závodu v Itálii. „Při pohledu na posádku lodi jsem uviděl zvednutý palec, což mě uklidnilo. Pro mou bezpečnost mě vodní skútr doprovázel během celé trati, což rozhodně nebývá standardem, ale bylo to příjemné,“ ocenil.

„Plavalo se mi skvěle, a to i navzdory silnému větru proti kterému se v první části plavalo a který mi trošku rozhazoval rytmus. Po obrátce se plavalo po proudu i po větru, ale pocitově jsem výhodu nevnímal. Spíše jsem byl mírně zaskočený, že plavu pořád sám a nikdo mě nedohnal Až zhruba v posledních tři sta metrech mě doplavali první závodníci,“ popisoval úvodní 1,9 kilometrů dlouhou pasáž závodu, do kterého vstoupil zvládl za 34:15 minuty.

„To bylo jen několik vteřin za mým osobním maximem, což vzhledem k úvodu sezony považuji za fantastický vstup do závodu, ve který jsem ani nedoufal,“ přiznal.

Cyklistickou část kromě větru ovlivnil i nepříliš kvalitní povrch. „Neřešil jsem, nepřemýšlel, prostě jsem šlapal, co to šlo,“ líčil Tománek, u kterého se po dvou z celkem čtyř odjetých kol začala pomalu hlásit únava. „Ale v úsilí jsem nepovoloval, jen akcelerace do maxima mi dělala větší a větší potíže,“ přiznal. Druhou třetinu závodu nakonec dokončil za 2:52:40 hodiny. „Ve srovnání s loňským rokem, kdy panovaly optimální podmínky, jsem zajel trochu pomaleji. V tomto větru se však tento čas zdál být spíše snem než realitou,“ pochvaloval si výkon.

Navíc tušil, že má závod rozjetý tak, aby splnil svůj vytyčený cíl, přestože stanovený čas původně nezohledňoval panují podmínky na trati. To byl pro Tománka velmi důležitý hnací motor pro závěrečnou fázi závodu.

„Podobně jako na kole, tak také na formuli jsem po větru letěl vysokou rychlostí a proti větru se plazil. Během prvních dvou okruhů byla trať příjemně volná, ale později ji začali zaplňovat pomalejší závodníci, tak jsem si užil i trochu slalomu. Nikomu se naštěstí nic nestalo a já likvidoval poslední kilometry závodu. Běh byl trochu delší (měřil lehce přes 22 kilometrů pozn. red.), což se projevilo na mém výsledném čase,“ poznamenal paratriatlonista, který absolvoval poslední část závodu za 1:09:13 hodiny.

„Vzhledem k technické trati a podmínkám jsem předvedl dobrý výkon. Ve srovnání s loňským rokem jsem byl dokonce o pár minut rychlejší,“ podotkl.

A výsledný čas v cíli? 4:48:56 hodiny, který znamenal 44. příčku v absolutním pořadí, tedy v konkurenci všech dalších 182 registrovaných sportovců. „Letos to bylo ve Ślesině hodně těžké, ale s celkovým časem i umístěním jsem rozhodně spokojený,“ zhodnotil Jan Tománek.

Teď už své zraky upíná k prvnímu vrcholu sezony, který se přihlásí o slovo 27. června. Do Rakouska pojede s jedním velkým cílem. „Rád bych získal titul mistra Evropy,“ vyhlásil zcela jasně.