Někteří z nich mají štěstí a zákazníky nacházejí. Jedním z nich je například Tomáš Nový, majitel Restaurace Maják v Příbrami. „Mám výhodu v tom, že vařím pro pečovatelský dům, ten mě svým způsobem zachránil. Stejně tak mi majitel snížil nájem o 90 procent,“ popsal Nový, avšak zároveň přiznal, že bez takové podpory by neotevřel ani okénko. Z příjmů, které totiž z výdejového okénka plynou, podle svých slov nezaplatí ani kuchaře, natož rozvoz a náklady s ním spojené.

Hospodští navíc zcela nesouhlasí s teorií, že se v hospodách šíří nákaza zásadnějším způsobem než kde jinde. „Jsem přesvědčený, že nákaza v hospodách je nesmysl. Neřeknu jít někam do baru, kde se scházejí davy, ale když jdete do restaurace na oběd, tak tam přijde skupinka, nebo dvojice lidí, kteří spolu buď pracují, žijí nebo se nějak setkávají. Takže jsem na 99 procent přesvědčený, že z hospody si to jen tak nepřinesete,“ řekl.

Na otázku, jak vidí situaci dlouhodobě, není podle jeho slov jednoduché odpovědět. „Už bych to takhle dávno neprovozoval, kdybych neměl úlevu na nájmu a nevařil denně pro lidi z pečovatelského domu,“ dodal Nový.

Řada podnikatelů ale uvažuje o tom, zda hospodu nepustit. O konci uvažuje třeba Roman Kaňka, který provozuje v Příbrami hospodu U Kristinky. Ten se také připojil před časem k akci Chcípl pes. Hospodu však provozuje jako vedlejší činnost.

„Máme otevřeno jenom odpoledne a sezónně. Hospodu zavřeme a uvidíme, co bude dál. Kvůli krizi jsem měl zavřeno déle, než vláda nařizovala. Neviděl jsem smysl v tom nakoupit zásoby, pak je skladovat, nebo vracet do pivovaru,“ shrnul muž, který uvažuje, že pokud se opatření rozmělní, ale pak nastane další zavírání, že hospodu zruší.

„Nejde o to, že se neustále provozy zavírají, ale také o tu nedůvěru lidí. Bojíme se, že už nebudou chodit vůbec. Každopádně gastronomie je obor, kterému se asi nebudu dále věnovat. Nevidím v něm perspektivu,“ sdělil Kaňka již před časem.