Staví se tu doslova na každém kroku. Obec Horoměřice leží jen pár kilometrů po sjezdu z Pražského okruhu nedaleko letiště. Je první obcí, která leží za Prahou ve Středočeském kraji. Místostarosta Ivan Král říká: „Jsme takový klín, na jedné straně Přední Kopanina, na druhé Suchdol a Lysolaje. Vesnice spadající do Prahy a mezi nimi v klínu Horoměřice.“

čidlo v Rohatci
Peníze z Unie ochrání obce na Hodonínsku. A pomohly i s obnovou Baťova kanálu

Rozsáhlá bytová výstavba je, ať se do obce blížíte z jakékoliv strany, viditelná zdaleka. „Je to všechno bohužel na úkor zeleně. V minulosti tady bylo jednotné zemědělské družstvo, které bylo známé tím, že jablky, třešněmi i višněmi zásobovalo Prahu. Po revoluci a následných restitucích sady, které byly tady všude kolem, postupně zmizely. Restituenti je pronajali jako pole nebo prodali pro bytovou zástavbu. A v tomto kruhu se točíme pořád,“ smutní místostarosta.

Právě bytová výstavba rapidně zvýšila počet obyvatel v obci. Zatímco před několika lety tu žilo kolem 1200 obyvatel, nyní jich je podle místostarosty kolem čtyř a půl tisíce. „To jsou ti hlášení, je tu ale spousta lidí nenahlášených, takže se počet obyvatel u nás pohybuje kolem šesti tisíc. A ten počet bude stoupat,“ vypočítává místostarosta Král.

Jak evropské fondy zlepšují životní prostředí?Zdroj: MMR

Právě kvůli narůstajícímu počtu obyvatel minulé vedení obce rozhodlo o rekonstrukci a intenzifikaci čistírny odpadních vod, která leží v severovýchodní části obce mezi dvěma rybníčky. „Byl to krok pochopitelný, protože bez investice do rekonstrukce a navýšení kapacity by nebylo možné se na čističku dále připojovat. Ta původní už byla kapacitně zaplněna, dost nás to trápilo,“ říká Král.

Fondy EU na čističku

V roce 2016 tak byl odstartován projekt rekonstrukce zmíněné čistírny odpadních vod, který si vyžádal celkové náklady bezmála 48 milionů korun. Dotace z Evropské unie v rámci Operačního programu Životní prostředí činila více než 30 milionů korun. 5,4 milionu korun přispěl Středočeský kraj a zbytek, 12 milionů, zaplatila obec ze své obecní pokladny.

„Museli jsme si vzít půjčku u banky, budeme ji splácet pět let,“ popsal místostarosta Král. Obec přitom má roční rozpočet kolem 70 milionů korun. Projekt byl dokončen na přelomu loňského a letošního roku.

Účelem intenzifikace ČOV Horoměřice bylo zajištění optimální funkce. Zároveň i docílení co nejvyšší účinnosti čištění při použití nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování městských odpadních vod. A také k zajištění čistoty Horoměřického potoka. Intenzifikace ČOV Horoměřice zahrnovala zvýšení kapacity stupně hrubého předčištění. Toho bylo docíleno osazením strojně technologického vybavení o větší hydraulické kapacitě.

Pivovar Rohozec
Pivovar Rohozec se změnil k nepoznání. Nyní šetří také ovzduší

Vyhráno ale v Horoměřicích s novou čistírnou odpadních vod rozhodně nemají. Lze předpokládat, že zájem o bydlení v Horoměřicích, jen pár minut autobusem od Prahy, bude trvat. Navýšená kapacita ČOV tak bude brzy opět zaplněna. A několikatisícová obec bude stát před dalším „oříškem“, jak dál.

Budoucnost

Kolem současné čističky odpadních vod jsou pozemky, kde by mohla být ČOV rozšířena. Pozemky však zatím patří Pozemkovému fondu a ten má na stole sedm žádostí o vydání náhradních restitucí. Pod zmíněnými pozemky vedou veškeré sítě k čističce. Pokud tedy budou pozemky vydány restituentovi, bude omezen ve svých stavebních plánech.

Horoměřice - projekt v číslechZdroj: MMR

Místostarosta Ivan Král věří, že se vše podaří dotáhnout do pozitivního konce. Tedy že bude čistička rozšířena. „Ke všemu má obec v areálu čistírny odpadních vod sběrný dvůr, který by také ráda zvětšila a zkvalitnila. To bude ale možné až po vyřešení vlastnictví zmíněných pozemků,“ dodal horoměřický místostarosta Král.

Místostarosta Ivan Král: Blízkost Prahy má své klady i zápory

Mají tu skoro všechno. Fotbalové hřiště, školu, školku, obchody, podniky, supermarket, rybníček, spolkovou činnost. Je tu velký zájem o bydlení. Díky penězům z fondů EU, které pomohly s výstavbou nové čističky, mohou tento zájem uspokojit. Přesto nejsou ze současného života v mnoha směrech nadšeni. Trápí je především paradoxně to, co je i pozitivní. Praha na dohled.

Místostarosta obce Horoměřice Ivan KrálZdroj: Jiří MacekBlízkost Prahy je výhodou, že?
Jak se to vezme. Ano, je to pozitivní, protože tam lidé najdou práci, najdou tam zábavu, odpočinek. Většina lidí od nás odjíždí do Prahy za prací i za zábavou. To je ale zároveň negativní. Obrovská dopravní zatíženost, jsou to neuvěřitelné počty osobních i nákladních aut, které míří od letiště, od Prahy na Kralupy a to v obou směrech. A situace lepší nebude, protože se tu staví na mnoha místech.

Nevyřešil by to obchvat?
Ten je sice v územním plánu zanesen, ale nejsem si zrovna jist, že by to pomohlo. Podle plánovaného nájezdu by stejně z některých směrů musely automobily jezdit přes obec. My jsme velikostí město, máme kolem 4,5 tisíce občanů, k tomu řadu nenahlášených. Ale stále máme statut obce, takže to může vypadat, že tady máme pár domů a dost. Kdepak, život je tady hodně rušný.

A k tomu vám nad hlavou létají letadla.
S tím mnoho nenaděláme. Jsme v leteckém koridoru a letadlo tady prolétne každých pár minut. Přes den si to člověk tak nějak neuvědomuje, ale večer a především v noci je to dost šílené. Jako turistická atrakce je to fajn se podívat nahoru na ta monstra, ale žít tady s letadly nad hlavou žádný med není, to mi věřte. I když to tak na první pohled nevypadá.

Jednáte s letištěm o nějakých kompenzacích?
Před lety jsme dostali dotaci na výměnu oken u některých domů. Nyní se snažíme domluvit příspěvek na větrání. Je to na principu rekuperace, kdy máte zavřená okna, a přesto tam větráte. Hluk od letadel není pak tak velký. Uvidíme, zda to dopadne.

Dotace přes 30 milionů korun z Evropské unie v rámci Operačního programu Životní prostředí na intenzifikaci čistírny odpadních vod je poměrně vysoká částka.
Bez této dotace bychom byli ve velkých problémech, protože kapacita tehdejší ČOV byla naplněna. Tuto oblast musíme zajistit, ale bez evropských dotací by to muselo být na úkor jiných oblastí a to by byl velký problém. Jsem moc rád, že se podařilo projekt takto ufinancovat.

Zvýšení kapacity čistírny vám vyřešilo jeden problém s její kapacitou.
Jenže přibývají obyvatelé, a chvíli bude kapacita rekonstruované ČOV zase naplněna. A budeme stát před stejným problémem. Snad se nám podaří vyřešit pozemky kolem areálu, které patří Pozemkovému fondu a které by mohly být vydáni restituentům. Takových případů je tady sedm.

Co dalšího se snažíte pro životní prostředí dělat?
Snažíme se, aby se okolí úplně neodlesnilo. Jenže pozemky nejsou naše, tak to není jednoduché. Ta takzvaná betonová džungle nás dost trápí. Snažíme se vysazovat stromy, ale tolik možností nemáme.

areál Cementu Hranice
Cementárna v Hranicích vyměnila filtr. Snížení emisí přináší i vyšší zisk


Narůstající počet obyvatel nese s sebou i problémy ve školství, že?
To jednoznačně. Před lety jsme zrekonstruovali školu, také za pomoci dotací. Navýšili jsme počet míst, ale jsme takřka na hraně. Stejně tak je to se školkou, která má tři pavilony a už musíme rychle uvažovat, co budeme v nejbližší době dělat. Rodin s malými dětmi tu bude hodně.

Co obchody, který vám chybí?
Naši opravdu jezdí za zábavou a do restaurací především do Prahy. Z tohoto pohledu to není u nás velká sláva. Restaurace i obchody tu jsou, ale že by byly přeplněné, to se nedá říci. Za obcí máme supermarket, to je docela fajn.

To je další povzdech, pojďme do pozitivna…
Máme tu řadu spolků, kde se naši lidé scházejí. Sokolové, hasiči, chovatelé, fotbalisté, rybáři. Bohužel, jeden rybník, ten zrestituovaný, je v katastrofálním stavu, ve druhém zase ubývá voda. Před nedávnem jsme tu měli velký Den s IZS, byli tu profesionální i dobrovolní hasiči, URNA, záchranka, policisté se předvedli s řadou ukázek. Zájem byl veliký, tohle budeme opakovat. A pořádáme tady v centru na statku, kde je příhodný prostor, koncerty vážné hudby.

Okolí vaší obce je poměrně rovinaté, docela ideální pro turistiku.
Turisté tu mají své trasy, jezdí tu i cyklisté, ale klasická cyklotrasa tu není. Jednáme se sousedními Lysolajemi, že bychom mezi oběma obcemi vybudovali cyklostezku. Ale ne takovou jakou mají v Praze, kde namalují na silnici bílou čáru a tam má cyklista jet. Hezky odděleně od silnice, aby byla bezpečná. Musela by jít částečně po poli a tady máme zase ten zádrhel v tom, že nám nepatří pozemky. Takže je to zase na dlouho. Ale snažíme se tohle posunout dál.

Máš nápady? Vyhraj v soutěžích s fondy EUZdroj: MMR