Jak zachránit nejohroženější část české ekonomiky – malé firmy a živnosti? Recept na to hledá jak česká vláda, tak svazy a organizace sdružující tuzemské podnikatele. Vláda už spustila několik opatření, díky kterým šly zatím na pomoc podnikatelům desítky miliard korun.

„Spuštěny už byly kompenzační příspěvek či „ošetřovné“ pro OSVČ, zvýhodněné úvěry a záruky COVID pro podnikatele a živnostníky, speciální dotační programy pro inovativní a technologické firmy, odpuštění či odložení podnikatelských povinností, kompenzace za nájemné nebo také program Antivirus na ochranu zaměstnanosti,“ vyjmenovává zavedená vládní opatření Štěpánka Filipová, mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu.

To vše podle ní vzniklo na různých ministerstvech a v dalších organizacích nejen veřejné správy pod taktovkou vlády v rekordně krátkém čase. A další pomoc ekonomice se chystá. Návrh, jak by měla vypadat, nyní poslaly na ministerstvo průmyslu také Podnikatelské odbory. Pro malé firmy a živnosti totiž podle nich současná opatření nemají pozitivní dopad a jsou neúčinná.

„Ze všech opatření vlády je cítit křečovitá snaha zabránit tomu, aby někdo nedostal podporu neoprávněně. To se vládě daří, ovšem důsledkem je, že na jednoho možná neoprávněného žadatele připadá sto oprávněných, kteří ale na podporu v důsledku překombinovaných a komplikovaných podmínek a omezení také nedosáhnou,“ říká šéf Podnikatelských odborů Radomil Bábek.

Záchrana podnikání po vzoru Němců

Co tedy navrhuje? První varianta podle něj odpovídá dosavadnímu přístupu vlády a řeší konkrétní nákladové položky malých firem a živností. Nevýhodou tohoto přístupu je však administrativní náročnost. Druhou možností je tedy vyplatit jednorázově sumu nákladů za tři měsíce omezení provozu.

Živnostníci to nevzdávají.Zdroj: Deník„Můžeme přistoupit k záchraně českého podnikání podobně, jak to udělali Němci. Jejich pomoc se velmi patřičně jmenuje „sofort hilfe“, protože upřednostnili rychlost, a tedy jednoduchost řešení. My navrhujeme podobný přístup, tedy aby vláda vyplatila malé firmě a živnostníkovi jednorázovou částku na pokrytí mzdových a provozních nákladů podle výše nákladů doložených účetnictvím,“ vysvětluje Radomil Bábek.

Na náhradu by měli nárok ti, kdo podnikají v oborech, jež byly opatřeními vlády přímo zasaženy. Pomoc by tedy mířila na pohostinství a ubytování, cestovní ruch, maloobchod mimo potravin a také na všechny služby, jako jsou například kadeřnictví, kosmetiky, masáže, pedikúry a nehtová studia, tetovací salony či osobní doprava.

„Podpora by byla vyplacena ve výši doložených provozních a mzdových nákladů za březen, duben a květen a byla by omezena podle velikosti subjektu dané počtem zaměstnanců: Firmy do pěti zaměstnanců by měly nárok až na 250 tisíc korun, ty do 25 zaměstnanců na 500 tisíc korun a ty do 50 zaměstnanců maximálně na 750 tisíc korun,“ upřesňuje navržené řešení šéf Podnikatelských odborů.

Bábek se domnívá, že takovouto záchranu bude potřebovat méně než 200 tisíc OSVČ a méně než 100 tisíc malých firem. Podpora by podle něj musela být krácena těm, kdo již obdrželi podporu z programu Antivirus. Pokud by tedy průměrná výše podpory činila asi 300 tisíc korun, pak by na tuto podporu mělo být vynaloženo do 90 miliard.

„Pokud necháme zaniknout české hospody, obchody či kadeřnictví, pak to zasáhne především venkov a malá města. Tam malé podnikání plní často komunitní úlohu a s jejich zánikem se opět zhorší úroveň života na venkově,“ zdůvodňuje závěrem potřebu razantnějších opatření Radomil Bábek s tím, že pokud nezachráníme malé české podnikání, obsadí trh nadnárodní firmy a řetězce a vyčerpávání naší ekonomiky se ještě zvětší.

ŽIVNOSTNÍCI TO NEVZDÁVAJÍ. Deník se příběhům živnostníků a tomu jak (ne)zvládají současnou situaci pozorně věnuje na svých stránkách i na webu denik.cz/podnikani. Pište nám na e-mail zivnostnici@denik.cz své příběhy a zkušenosti, jak nastalou situaci zvládáte.