Z nich ostatně plyne, že v mezikrajském srovnání si kraj drží i prvenství v pěstování i řady dalších plodin. Neplatí to třeba pro brambory či méně pěstované komodity, jakými jsou třeba chmel, slunečnice či vinná réva – také v jejich případě však v celorepublikovém srovnání většinou má některou z předních pozic; často hned druhé místo.

To se týká třeba i brambor, kdy se kraj drží hned za Vysočinou, celorepublikový podíl měl loni 24,1 procenta. Mimochodem – hektarové výnosy brambor zde meziročně vzrostly o sedm procent (celorepublikově ovšem ještě víc), když jich středočeští zemědělci v průměru získali 26,78 tuny z hektaru.

Převažuje ozimá pšenice

Právě v případě obilovin se středočeským zemědělcům dařilo výrazně, připomněl Ondřej Junášek z oddělení informačních služeb středočeské správy statistického úřadu. Alespoň takovéto hodnocení platí v meziročním srovnání. „Rok 2019 přál středočeským zemědělcům v pěstování obilovin více než předchozí rok,“ konstatoval Junášek.

Zatímco osevní plocha se v kraji loni proti předchozímu roku zvýšila o 1,2 procenta, sklizeň vzrostla o 10,3 procenta, když průměrný výnos dosahoval 5,75 t/ha. Celorepublikový nárůst ve sklizni vyčíslili statistici na 9,7 procenta. Proti loňsku se výnosy v kraji zvýšily téměř u všech hlavních obilovin s výjimkou pšenice jarní a ovsa.

Nejvíce sypaly ozimé ječmeny s výnosem 6,07 tuny z hektaru. Šesti tunám se přiblížila také pšenice ozimá (5,89 t/ha), která je v kraji nejčastěji pěstovanou plodinou a na sklizeném objemu obilovin se v kraji podílela téměř ze dvou třetin; naopak pšenice jarní dosáhla jen 4,04 t/ha.  Nejnižší výnosy přinesl oves, a to 3,09 t/ha. Loňské výnosy kukuřice na zrno představovaly v kraji 8,67 t/ha – díky čemuž se produkce v meziročním srovnání zvýšila i přes téměř dvanáctiprocentní snížení osevní plochy.

Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin ve Středočeském kraji v roce 2019.

Chmelařům se dařilo, jinde víc

„Nárůst v objemu sklizně a zvýšení hektarového výnosu zemědělských plodin byl v kraji zaznamenán také u cukrovky, brambor, kukuřice na siláž, pícnin a chmele; k poklesům naopak došlo ve sklizni luskovin, vinné révy – a stejně jako v celé republice také u řepky,“ upozornil dále Junášek.

Třeba ve víně je nicméně pravda, že střední Čechy mají na celorepublikové produkci podíl nedosahující ani dvou procent. A i navzdory výraznému meziročnímu propadu nakonec byly výnosy středočeských vinařů (4,37 t/ha) mírně nad celorepublikovým průměrem, ovlivněným zejména úrodou na jižní Moravě. Významnější pozici drží střední Čechy mezi pěstiteli chmele, který se produkuje pouze ve čtyřech krajích.

„Sklizeň ve středních Čechách s podílem na celorepublikové produkci 27,8 procenta byla druhou nejvyšší po Ústeckém kraji,“ připomněl Junášek ze statistického úřadu. S upozorněním, že v pěstování chmele byl rok 2019 úspěšnější než rok předchozí; v celé republice bylo sklizeno o 39,4 procenta více než o rok dříve. „Nárůst Středočeského kraje, 22,4 procenta, představoval nejnižší procentní nárůst ze všech čtyř krajů,“ uvedl dále Junášek.

Žlutých ploch na polích ubylo

Řepka sice nadále hrála prim mezi olejnatými plodinami, nicméně její produkce proti předchozímu roku v kraji poklesla o 15,2 procenta (celorepublikově to bylo dokonce rovných 18 procenta). Souvisí to jak s poklesem výnosů, tak s úbytkem žlutých ploch. Mezi kraji drží střední Čechy prvenství, a to s celorepublikovým podílem vyčísleným na 22,2 procenta.

První místo si kraj dlouhodobě drží v produkci cukrovky, u níž loňský podíl na celorepublikové sklizni dosahoval 28,3 procenta. Objem produkce se meziročně nepatrně zvýšil, o 1,1 procenta, a to navzdory úbytku ploch polí využitých k jejímu pěstování.