Proč u voličů uspěli právě Pavel a Babiš? Důležitou roli hrálo několik faktorů

1. Dva favorité

Kromě jednoznačných příznivců prezidentských kandidátů existovala zhruba pětina voličů, která do poslední chvíle zvažovala, komu odevzdá svůj hlas. Některé možná zviklaly televizní debaty, ale většina z nich se nakonec racionálně přiklonila k jednomu ze dvou favoritů. Proto Danuše Nerudová získala necelých čtrnáct procent a Jaroslav Bašta ani ne pět.

Navštívíme regiony a zkusíme odrazit dezinformace, říká šéfka Pavlovy kampaně

Tábor bývalé rektorky Mendelovy univerzity se rozdělil na srdcaře a počtáře. Z dvaceti procent, jež jí přisuzovaly průzkumy, jí šest odloupnul Petr Pavel. Příznivci Josefa Středuly, který z klání odstoupil, se přiklonili k Andreji Babišovi. I sympatizanti SPD se zachovali podle hesla Vyšší bere, a než by podpořili nevýrazného Jaroslava Baštu, hodili to rovnou Babišovi.

2. Vládní struna

Volby byly do značné míry odrazem postoje veřejnosti jednak k Miloši Zemanovi, jednak k vládě Petra Fialy. Dosluhující prezident podpořil Andreje Babiše, takže část lidí, která dá na pokyny autorit, ho vyslyšela.

Důležitější roli hrál vztah k pětikoalici a především trojbloku Spolu, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Ten podpořil, jak uvedl předseda ODS a kabinetu Petr Fiala, tři demokratické a nepopulistické kandidáty, Pavla Fischera, Danuši Nerudovou a Petra Pavla.

Z volebního štábu generála Petra PavlaZdroj: Denik/Zbyněk Pecák

Pokud by se procenta sčítala, mohly by ve Strakově akademii lítat špunty od šampaňského. Tito uchazeči o Pražský hrad totiž získali celkem 56 procent hlasů. To by ale byl falešný obraz voličských preferencí.

Nelze předpokládat, že všichni příznivci Nerudové či Fischera automaticky v druhém kole podpoří Petra Pavla. Rok 2018 je v tomto smyslu poučný. Jiřímu Drahošovi to vycházelo podobně, ale nakonec s převahou vyhrál Miloš Zeman. Největším trumfem Babiše do druhého kola bude protivládní rétorika. A snaha přesvědčit voliče, že Pavel je kandidát pětikoalice.

3. Města versus venkov

Kdyby se volilo jen ve Středočeském kraji a v Praze, seděl by už nyní na Hradě Petr Pavel. Tady získal 51 procent hlasů. Bodoval v celém pásu od jižních do severních Čech. Naopak v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji zvítězil Andrej Babiš. Paradoxem současnosti tak je, že miliardář nejvíc oslovuje strukturálně postižené regiony s největší nezaměstnaností, nejvyšším počtem vyloučených lokalit a nejnižší vzdělaností.

Zároveň tady byla výrazně slabší volební účast než v ostatních částech republiky. Pro Babiše je to impulz k burcování obyvatelstva právě těchto oblastí. V Moravskoslezském kraji to nebude jednoduché, neboť zdejší hejtman Ivo Vondrák i primátor Ostravy Tomáš Macura (oba ANO) vystoupili proti volbě šéfa hnutí prezidentem. Dali přednost Pavlovi. Mimochodem mnoho Babišových příznivců má za to, že by měl nadále usilovat o premiérský post, nikoliv o Pražský hrad.

4. Zbytek pelotonu

S nepořízenou odešli domů nejen outsideři voleb jako Karel Diviš, Marek Hilšer, Jaroslav Bašta nebo Tomáš Zima, ale také Pavel Fischer a hlavně Danuše Nerudová. Významná část voličů se přiklonila ke kandidátovi, který měl daleko větší šanci na finále.

Nebyl to ale jediný důvod. Hilšer a Fischer nezopakovali svůj úspěch z roku 2018, kdy překvapivě zabodovali. Především senátor Hilšer byl naprosto matný a od počátku ublížený, což málokoho mohlo přesvědčit. Jeho kolega z horní komory Fischer byl stejný jako v minulých letech. Nic nového nepřidal, snad kromě jasně vyřčeného negativního názoru na stejnopohlavní manželství.

Nejvíc pohořela Nerudová. Dostihla ji aféra se zahraničními rychlostudenty na jedné z fakult Mendelovy univerzity, ale především poněkud umělohmotné vystupování v televizních debatách. Mnoho lidí mohlo odradit, že působila jako figurína, která odříkává naučené fráze. Přesto jí patří dík za to, že měla odvahu jít do souboje s mužským souborem kandidátů. Hlavně zpočátku se v něm rozhodně neztratila.

5. Absence idejí

Václav Havel byl dramatik, filozof, myslitel. Nebyl nositelem jednoduchých a plochých sdělení, která někde vyčetl a pouze je přenesl do veřejného prostoru. Václav Klaus měl hluboké ekonomické znalosti a svoje pravicové vidění světa měl promyšlené do posledního detailu. Miloš Zeman byl čtenář a vypravěč. Psal líbivé knížky o politickém provozu bez hlubšího ponoru do světa idejí. Oproti letošním finalistům však tři dosavadní čeští prezidenti byli „vzdělanci“.

Prezidentský kandidát a postupující do druhého kola Andrej Babiš vystoupil na tiskové konferenci po prvním kolo prezidentských voleb, 14. ledna 2023, Praha.Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň

Andrej Babiš je čistý pragmatik, počtář, byznysmen. Muž, kterého netrápí, co a v jakém kontextu napsal Jaroslav Hašek nebo Karel Čapek a proč oponu Národního divadla zdobí nápis Národ sobě. Petr Pavel je voják, asi zná paměti slavných vojevůdců, ale jeho intelektuální zázemí také nebude oslnivé. V tomto smyslu jde o hluboký propad v nárocích na hlavu státu. Opravdu se zdá neuvěřitelné, že všichni se ohánějí T. G. Masarykem, pro něhož vzdělanost a přemýšlení byly nezbytností k životu.

6. Východiska

Do druhého kola volby postoupili muži velice odlišní, byť v něčem podobní. Andrej Babiš a Petr Pavel jsou povahové protiklady. Vznětlivý, netrpělivý a emotivní podnikatel versus rozvážný, umírněný a chladný generál.

Oba jsou přitom vůdčí typy, jsou zvyklí na absolutní poslušnost, první ve vlastní firmě a hnutí, druhý v armádě. Rozdíl je v tom, že Babiš chce být první za každou cenu, ústava neústava. Pavel má naopak v krvi úctu k pravidlům.

Babiš ihned sundal rukavice: Chystají se na mě kompromitující materiály

Babiš by byl s Fialovou vládou v permanentní při, Pavel by s ní spolupracoval. A pokud by příští sněmovní volby vyhrálo Babišovo hnutí, respektoval by ho jako vítěze se vším, co z toho plyne z ústavy. Pro voliče to ovšem znamená také to, že zatímco Babiš je akce, vzrušení, pohyb, Pavel je nuda, řád a klid.

Oba spojuje neblahá záležitost, jímž je členství v KSČ a pletky s tajnými službami minulého režimu. Babiš tuto kartu proti Pavlovi vytáhl už na prvním brífinku po oznámení výsledků prvního kola. A voličům nabídl kyselé sousto v podobě přirovnání Pavla k Putinovi, neboť oba prý byli rozvědčíci komunistických režimů. Pokud se příští dva týdny budou točit jenom kolem tohoto narativu, zatímco představy o výkonu a náplni prezidentské funkce zůstanou úplně bokem, bude to naprosto promarněná šance.