Jelikož jsem z Poříčí nad Sázavou, měl jsem tam dům, do kterého jsme to se společníky přestěhovali. Zaplatili jsme v televizi velkou reklamu, vrazili jsme do ní spoustu peněz. I když se to hezky rozběhlo, stalo se to, co se občas stává, zradili mě společníci a zkrachovali jsme. Tak jsem se s nimi rozkmotřil a rozešli jsme se. Stroj jsem musel prodat, bylo třeba zaplatit dluhy.

Lidé odvedle: Jan Bejvl

Rozjel jsem to pak úplně sám, zabezpečil jsem si přibližně čtyřicet sběren, najal jsem si jednoho zaměstnance, který je objížděl. Nebyl však v objíždění důsledný a to zapříčinilo, že ty sběrny, do kterých nechodil, zrušili. Když jsem na to přišel, bylo už pozdě. Ale nechtěl jsem to vzdát, tak jsem tady v Benešově našel prostory, které jsem si pronajal a odstěhoval se z Poříčí.

Lidé odvedle: Jan Bejvl

Prodejnu jsme předělali, nechal jsem tam udělat střechu a další věci. Začalo se nám dařit a splatili jsme dluh. Studio přinášelo hezké zisky. Ty jsem investoval především do rozrůstání podniku. Pronajal a upravil jsem si i prostory na prvním patře, což jsem si zpětně pak uvědomil, že je neefektivní, jelikož nemám vlastní děti, tak mi s tím nebude mít kdo pomoci a jednou to přebrat.

Lidé odvedle: Jan Bejvl

Pak prostory, ve kterých jsem podnikal, koupili noví majitelé, kteří mi zdvihli nájem, to jsem ještě akceptoval. Ti to prodali dál a nový majitel mi navýšil nájem o tak velkou částku, která byla pro mě již neakceptovatelná. Byl jsem nucen se stěhovat znova, tentokrát do Tyršovy ulice v Benešově, a znova jsem si prostory renovoval a upravil podle mého gusta. Tam to však nějak moc nešlo.

Lidé odvedle: Jan Bejvl

Pak asi za dva roky se mi naskytla možnost pronajat si mé současné prostory. Tady jsem spokojený a rozšířil jsem podnikání o výrobu tisku a grafiku. Za rok se chystám do důchodu, a tak budu muset fotostudio prodat. Bude mi to sice moc líto, ale nedá nic dělat. Letos jsem si i přesto všechno splnil svůj tajný sen a koupil stroj, který tiskne fotografie do největšího formátu, a to A1.

Lidé odvedle: Jan Bejvl